úterý, 10. prosinec 2013

The Nash Ensemble - Brundibár

Napsal(a) 

The Nash Ensemble - Brundibár The Nash Ensemble - Brundibár

The Nash Ensemble. Text: A, N, F. Nahráno: St. Michael Church, Highate, London, 27. – 29. února 2012. Vydáno: 2013. TT: 74:03. DDD. 1 CD Hyperion CDA67973.

Hudba terezínských skladatelů prošla vlnou všeobecného zájmu, kterou přinesla historická reflexe období nacismu a holocaustu a posílil ji pád železné opony na začátku devadesátých let minulého století. Bylo učiněno mnoho, aby umlčení skladatelé znovu promluvili a jejich díla se vrátila do repertoáru, kam po zásluze patří. Leckdo tehdy varoval před nebezpečím uzavření této hudby do další izolace, pokud bude uváděna jedině s etiketou šoa. Spojení čtyř výrazných tvůrčích osobností, které postihl týž tragický osud, je však nakonec zcela logické. Rovněž disk souboru The Nash Ensemble nese tedy v záhlaví titul „Musik by composers in Theresienstadt (1941–1945) “. Autor průvodního textu Simon Broughton se vyhnul krátkým spojením, která se někdy v podobných případech objevují, lze pouze podotknout, že označení všech čtyř autorů jako českých skladatelů není úplně přesné (v dalším textu jsou označeni jako židovští skladatelé v Československu) a že Broughtonovi nedopatřením unikla nepřesná informace, když píše, že „Pavel Haas byl zavražděn v Osvětimi – což byl osud, jaký dostihl všechny zde zastoupené skladatele“. V textu, týkajícím se pak konkrétně Gideona Kleina, je správně uvedeno, že selekcí v Osvětimi ještě prošel a zahynul až roku 1945, uvedena už ovšem není skutečná příčina smrti. A ještě jedna nepřesnost, dokládající, jaký problém vzniká s přidělováním shrnujících názvů. Nahrávka souboru variabilního složení The Nash Ensemble představuje čtyři díla, z nichž ovšem Smyčcový kvartet č. 2 „Z Opičích hor“ Pavla Haase vznikl již roku 1925 a s příštím osudem skladatele a Terezínem nemá nic společného. Podstatná je však vlastní hudba a ta je interpretována svěže, s porozuměním pro skryté i zjevné folklorismy v Haasově kvartetu (ve verzi s bicími) a ve Smyčcovém triu Gideona Kleina, i pro meditativně i groteskně laděné úseky Ullmannova Smyčcového kvartetu č. 3 . Velmi zdařilá je úprava suity z dětské opery Hanse Krásy Brundibár , kterou pořídil britský skladatel David Matthews. V bookletu o Matthewsovi víc nestojí, z jeho webové stránky se však dozvídáme, že kromě původní tvorby (přes sto opusů) je autorem řady podobných aranžmá, pro The Nash Ensemble upravil například také předehru k Prodané nevěstě .

Body: 5 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.