středa, 18. únor 2004

The Miracles of Notre-Dame, The Harp Consort, Andrew Lawrence-King

Napsal(a) 

booklet booklet
Úcta k Panně Marii zahalená do stylu truvérské milostné poezie rukou Gautiera de Coincy (1177- -1236) je na snímku prezentována prostřednictvím souboru The Harp Consort . Gautierovy důmyslně zpracované texty - na nejrůznější lingvistické libůstky upozorňuje komentář k nahrávce - vycházejí ze světské poezie a jsou spojeny s melodiemi oblíbených truvérských písní, chorálních zpěvů, či snad dokonce jeho vlastními (diskant v konduktu De la sainte Leocade ). Jednohlas, tři dvojhlasé kondukty, jedno tříhlasé moteto, sborové refrény a čistě instrumentální vstupy poukazují nejen na pestrost této hudby, ale i na vynalézavost a poučenost jejích interpretů, kteří museli absolvovat obvyklý "rozhodovací" proces typu: kde zaimprovizovat a jak, kde použít ten který nástroj, kde naopak nástroj vynechat a podobně.

Pod vedením Andrew Lawrence-Kinga , taktéž autora průvodního textu, se podařilo vdechnout melodiím něco z kouzla středověké mariánské úcty, ať už je nám blízká, pochopitelná nebo zcela vzdálená. Zjevně a slyšitelně si dali zpěváci záležet na vyjádření textů (ve středověké francouzštině) a nevynechali snad jedinou příležitost, aby neupoutali pozornost při zvýraznění zajímavě znějícího místa v polyfonii. Snad ještě přitažlivější jsou na této nahrávce instrumentální vstupy a improvizace, kde se kromě Lawrence-Kinga (harfa, psalterium, organetto) představí vynikající Ian Harrison na dudy, šalmaj a kornet nebo Jane Achtman s Hille Perl na vielles. Není divu, že producentka Robina G. Young byla letos nominována na Grammy.

Vydavatel: Harmonia Mundi / Classic

Stopáž: 70:07

Nahráli: The Harp Consort, Andrew Lawrence-King

Body: 5 z 6

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.