středa, 15. leden 2014

The Dowland Project - Night Sessions

Napsal(a) 

The Dowland Project - Night Sessions The Dowland Project - Night Sessions

The Dowland Project. Text: A. Nahráno: září 2001 a leden 2006, Probošství sv. Gerolda, Rakousko. Vydáno: 2013. TT: 72:20. 1 CD ECM New Series 2018.

The Dowland Project je dnes ustálený název pro hudební soubor špičkových, převážně jazzových muzikantů, kteří se v čele se známým extenoristou Hilliard Ensemblu, Johnem Potterem , snaží o vzájemný dialog mezi tzv. „starou“ hudbou a jazzem. Jejich v řadě již čtvrté vydané CD, tentokrát s podtitulem  Night Sessions , vzniklo díky spontánnímu nápadu producenta mnichovské firmy ECM Manfreda Eichera, který o půlnoci, po několikadenním natáčení alba Care-charming sleep , navrhl interpretům: „vraťme se do kostela, nahrajeme toho víc...“ Hudebníci, jejichž centrem pozornosti bývá při těchto projektech především renesanční a barokní hudba, se tentokrát nechali unést středověkým duchem. Most mezi „starým“ a „novým“ zde tvoří především improvizace samotných muzikantů, kteří se snaží o znovuobjevení a zpřítomnění podstaty dnes téměř zapomenuté hudby. A nejen to. Interpretům se podařilo vytvořit jakousi zcela novou realitu, okamžik, který se vymyká jakékoli nálepce „starý“, nebo „nový“. Je to neplánovaná sonda do světa nahodilé hudební tvorby, jež ovšem nepostrádá prvky alespoň základní struktury a řádu. Ve zdánlivém chaosu nacházíme plán, který se vzápětí přetaví do snu a iluzí. Jedná se především o noční meditaci, ze které posluchač může nejvíce „vytěžit“ snad právě v noci. Zatímco některé skladby představovaného CD vychází z notového zápisu dobových kompozic (tzv. „day music“), mnohá díla zde vznikla pouze na základě improvizace, bez jakékoli hudební partitury („night music“). Ovšem i tato tvorba často používá texty ze středověké poezie. Snad nejbizarnější skladbou celého alba je dílko Fumeux fume , které nacházíme ve francouzském kodexu Chantilly ze 14. století. Jedná se asi o nejextravagantnější kompozici pozdního středověku. Její extrémně nízká poloha hlasů a nápadné disonance vytvářejí dojem, že jsou hudebníci po požití omamných látek zcela ztraceni v notách. Touto skladbou potvrzují John Potter (tenor), John Surman (basklarinet) a Barry Guy (kontrabas) hravý a spontánní charakter celého projektu. Těžší, melodramatické kusy, připomínající často hudbu k japonskému divadlu Nó (např. Whistling in the Dark ), se střídají s „lehkými“, instrumentálními dílky, mezi kterými náš sluch pohladí především loutnové skladbičky z počátku 16. století, či svižný kus First triage se vzletnými melodiemi sopránsaxofonu. Posluchač jistě ocení také zajímavý hudební dialog mezi vzájemně proplétajícími se zvuky lidského hlasu a basklarinetu v improvizaci Corpus Christi . Nejstarším kusem celého CD, jež inspiroval hráče k bohaté hudební tvořivosti, je milostná píseň z 12. století od známého trubadúra Bernarta de Ventadorn. Na závěr snad mohu dodat, že výkony jednotlivých interpretů jsou bez diskuze špičkové. Předně zaujme tenorista John Potter, který využívá všechny možné prostředky svého hlasu. Nebojí se citoslovcí ani nahodilých zvuků beze smyslu. Zatímco něžnou hrou na drnkací nástroje (především na chitarrone) zklidní náš srdeční tep Stephen Stubbs , krev v žilách nám bravurní technikou a svižnými tóny rozproudí hráč na sopránsaxofon a basklarinet John Surman . Nenahraditelnou barvu a plnost zvuku skladbám dodávají Maya Homburger (barokní housle), Miloš Valent (housle, viola) a Barry Guy (kontrabas). CD je hudebně velice vyvážené a pestré. Profesionální spontaneita a improvizační schopnost jednotlivých hráčů dává nejen „starým“ skladbám nový život.

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.