čtvrtek, 23. leden 2014

Terezín/Theresienstadt - Refuge in Music

Napsal(a) 

Terezín/Theresienstadt - Refuge in Music Terezín/Theresienstadt - Refuge in Music
Anne Sophie von Otter – zpěv, Christian Gerhaher – zpěv, Daniel Hope – housle, Bengt Forsberg – klavír, Bebe Risenfors – kontrabas, akoredon, kytara, bicí. Text: A, N, F. Nahráno: koncert 20.3.2012 Akademie der schönen Künste Mnichov. Vydáno: 2013. PCM Stereo, DTS 5.1. 1 DVD 58:00 (dokument), 106:00 (koncert). Deutsche Grammophon 073 5077.

Roku 2007 vydala Deutsche Grammophon disk, nazvaný Terezín / Theresienstadt. Podíleli se na něm pěvecky Anne Sofie von OtterChristian Gerhaher, houslista Daniel Hope, klavíristé Bengt ForsbergGerold Hubert, u kytary, kontrabasu a akordeonu Bebe Risenfors, klarinetista Is Hausmann, violista Philip Dukes a violoncellistka Josephine Knight. S výjimkou tří posledně jmenovaných a klavíristy Hubera byli všichni ostatní účinkujícími koncertu nazvaného Refuge in Music (Hudba jako útočiště) v Bavorské akademii krásných umění v Mnichově 20. března 2012, který byl zaznamenán na DVD. Výtvarná podoba titulní strany DVD je s audio­diskem shodná. Také program koncertu se v řadě čísel shodoval s dramaturgií zmíněného disku z roku 2007. Anna Sofie von Otter a Christian Gerhaher koncert sami provázejí slovem. K disku „Terezín“ jsem tehdy napsala, že umělci s ním „přicháze­jí v době, když už největší zájem o toto téma, v určitou dobu bohužel až konjunkturalisticky zneužívané, umlkl a v recepci nastou­pilo střízlivé, objektivní stádium. Svědčí to o rozumném dramaturgickém uvažování – nikoli svézt se s hlavní vlnou, ale vytvořit celek, který nebude jen chvilkovým dokumentem a – s odpuštěním – módy“. Dnes bych k tomu dodala – a „také s vědomím, že téma je, v souvislosti s tím, co se děje kolem nás, nutné neustále znovu připomínat“. Neslyšíme pouze díla rofesionálních skladatelů, jejichž jména a díla už po zásluze znovu žijí (Pavel Haas, Viktor Ullmann), díla „vážných“ umělců, ale také herců (Karel Švenk), jazzových hudebníků (Martin Roman), i drobné útvary amatérů – autorů písní útěchy a naděje, o to upřímnějších, protože vznikly bez uměleckých ambicí. Jako písně terezínské zdravotní sestry Ilse Weber z Vítkovic, jejíž syn patřil k dětem, zachráněným Sirem Nicolasem Wintonem; ona sama doprovázela dobrovolně své svěřence do plynové komory. Už na CD s názvem „Terezín“ byla zařazena také skladba Erwina Schulhoffa, který v Terezíně nebyl. Umělci to věděli, avšak v kontextu sdělení nejde o faktografickou přesnost, nýbrž o symbol; proto se Schulhoff objevil i na koncertě v Mnichově. Skladby nacisty vězněných a umučených provázejí také dokument Dorothee Binding Benedicta Mirowa, natočený v Terezíně, jímž provází kytarista Coco Schumann, někdejší účastník terezínského hudebního dění. Daniel Hope navštívil rovněž klavíristku Alice Herz-Sommer, která 26. listopadu 2013 oslavila neuvěřitelných 110 let („znala jsem i Schulhoffovy rodiče“, odpovídá Danielu Hopemu na otázku po skladateli). Daniel Hope vypráví, co ho k tématu přivedlo. Jeho rodina patřila k těm, kdo byli v hitlerovském Německu nežádoucí. Podařilo se jim vycestovat, s výjimkou pradědečka, který si vzal v roce 1939 život, neboť příliš miloval svou zemi a německou kulturu a nedokázal si představit, že by mohl žít jinde. Takový dokument by se měl stát povinnou součástí výuky.

Vlasta Reittererová

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.