úterý, 30. prosinec 2003

Teresa Berganza: de Falla, Montsalvatge, Obradors, Guridi, Schubert, Donizetti, Mozart, Rossini)

Napsal(a) 

booklet booklet
Teresa Berganza debutovala roku 1956 (ve svých jedenadvaceti letech) na festivalu v Aix-en Provence jako Dorabella v Cosi fan tutte , o dva roky později nadchla publikum v Glyndenbourne jako Cherubin. Zrodila se nová mozartovská pěvkyně. Předpoklady pro italské bel canto však samozřejmě její repertoár brzy rozšířily o rossiniovské role (v Glyndenbourne to byla již roku 1959 Angelina v Popelce a 1960 v Covent Garden Rosina v Lazebníku sevillském ). Od samého počátku kariéry však patřila také k uznávaným interpretkám písní, a to nejen v repertoáru své španělské vlasti, se stejnou jistotou se pohybovala v repertoáru německém i francouzském, ačkoli tyto tradice představují různé světy. Můžeme si vypůjčit slova bookletu: "Díky tomuto DVD jsme svědky zvláštní proměny: od nesmělé, téměř naivně působící zpěvačky v nabírané sukni, hostující u Geralda Moora v televizi BBC, k elegantnímu zjevu světoznámé mezzosopranistky, jež už o čtyři roky později ovládala jeviště." Její nahrávka Fallových Sedmi španělských lidových písní (Siete canciones populares espaolas) je svědectvím zrodu umělkyně, jež už tehdy - ve svých pětadvaceti - bezpečně věděla, co zpívá, o jejím technicky kvalitně připraveném hlase nemluvě. Další španělský repertoár je zároveň seznámením s u nás (a nejen u nás) neznámými poklady španělské písně: teprve loni zemřelý Xavier Montsalvatge (1912-2002), Fernando Obradors (1897-1945), Jesús Guridi (1886-1961) nemohli mít povolanější interpretku. Připojena je píseň Die Post ze Schubertovy Zimní cesty , Donizettiho scéna a Cavatina Ne ornera la bruna chioma , z Mozarta Cherubiniho árie z Figarovy svatby , koncertní árie Alma grande e nobil core (KV 578) a árie Sexta Parto, ma tu ben mio z La clemenza di Tito a konečně árie Angeliny z Rossiniho Popelky . Ať už se jedná o brilantní koloraturu, sametové hloubky nebo samotnou duši zpěvu, je Teresa Berganza ideálním vzorem. Další skvělý posluchačský zážitek, poučení a příklad také k didaktickým účelům (doporučuji vřele všem posluchačům všech pěveckých oddělení všech uměleckých škol) představuje bonus: Goethovská píseň Franze Schuberta Geheimes v provedení Dietricha Fischera-Dieskaua (nahráno 1959), Zueignung Richarda Strausse a výstup z Veselé vojny Johanna Strausse v podání Julia Patzaka (z roku 1959; můžeme mít výhrady ke "krouceným" vokálům, jež ostatně měl i Zdeněk Otava nebo Beno Blachut a patřily k tehdejší technice, Patzak je však skvělým příkladem mladého a nepoškozeného hlasu, který si zachoval až do vysokého věku, a schopnosti pohybovat se v různých žánrech), Heineova balada Die beiden Grenadiere v zhudebnění Roberta Schumanna v mistrovské interpretaci Hanse Hottera (z roku 1959), a konečně pěvecké drahokamy Christy Ludwig : Richard Strauss (Schlechtes Wetter z Pěti malých písní op. 59 , Als ich auf dem Euphrat schiffte Hugo Wolfa, fascinující podání malého dramatu Smrt a dívka Franze Schuberta a Cäcilie Richarda Strausse (všechno z roku 1962). Skutečně ideální výběr mistrů písňové interpretace. A za pozornost stojí také suverénní, spolehlivé, každému jednotlivému interpretu se vždy oddaně přizpůsobující a přitom jeho výkon inspirující klavírní spolupráce Geralda Moora , který je partnerem většiny snímků tohoto DVD.

Vydavatel: EMI Classics / Czech Republic

Stopáž: 81:49

Nahráli: Teresa Berganza - soprán, Gerald Moor - klavír, ad.

Body: 5 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.