neděle, 30. březen 2003

Tan Dun: Water Passion after Saint Matthew

Napsal(a) 

Dnešní doba oceňuje pluralitu. Máme na výběr širokou škálu kulturních zkušeností ze všech koutů světa a můžeme je - zprostředkovaně - porovnávat. Dochází k pokusům o dialog vyjadřovacích prostředků různých kultur, většinou ovšem pouze o jejich seřazení vedle sebe (protože dnešní doba také nemá čas ani trpělivost k náročnému poznávání). Vodní Pašije podle sv. Matouše Tan Duna jsou po všech stránkách multikulturním projektem. Autor se vydal na pomyslnou cestu ze svého domova ("kaligrafický" zpěv pekingské opery, zvuk staré čínské keramické flétny xun), přes mongolský alikvotní zpěv, mikrotonální hudbu až k moderní elektronice (samplery) a zakotvil v pevné evropské tradici (čtyřhlas sboru, chorál). Pašije vznikly na objednávku Helmuta Rillinga a Mezinárodní Bachovy akademie ve Stuttgartu ke dvěstěpadesátému výročí Bachova úmrtí. Voda v názvu je pro skladatele symbolem - křtu, ale i znovuzrození a naděje. Zhruba hodinu a půl trvající dílo se přidržuje textu Matoušova evangelia, redukuje ho ale na několik základních výňatků (vztahujících se ke každé důležité pašijové situaci) a ty jsou doplněny poetickými reflexemi skladatele. Problém kompozice spatřuji v její přílišné formální schematičnosti a také v nepříliš invenčním zacházení se zvolenými - velice bohatými - zvukovými prostředky. Často jde spíše o přehlídku či výstavku apartních a "tajuplných" zvuků (šplouchání vody ve skleněných báních, kameny) než o jejich smysluplné kompoziční zpracování. Totéž se dá říci o vokálních partiích díla - většina melodických linek má stejný průběh: nasazení tónu, melisma a na konci fráze její "ozvláštnění" v podobě nějakého glissanda do extrémní polohy. Nutno ovšem uznat, že sólisté se s těmito nároky vypořádávají nadmíru dobře - především sopranistka Elizabeth Keusch zpívá úžasně lehce až někam k E'''. Vodní pašije jsou dílo extrovertní, zaměřené na efekt poslechový i vizuální (sbor a sólisté jsou na pódiu odděleny skleněnými svítícími dózami, uspořádanými do tvaru kříže). Chybí v něm okamžik opravdové kontemplace, ztišení a soustředění. A bachovské pokory.

Vydavatel: Sony Classical / Sony Music Bonton

Stopáž: 56:58 + 35:09

Nahráli: Elizabeth Keusch, Stephen Bryant, Mark O'Connor, Maya Beiser, David Cossin, Martin Homann, Adam Weisman, Yuanlin Chen, David Sheppard, RIAS-Kammerchor Berlin, Sarah Ioannides - sbormistr, Tan Dun

Body: 3 z 6

Michal Nejtek

Narodil se v Litoměřicích, absolvoval Konzervatoř v Teplicích (klavír) a Hudební fakultu AMU v Praze (skladba). Píše symfonickou i komorní hudbu, věnuje se scénickým projektům (Lamenti, Pravidla slušného chování v moderní společnosti). Obdržel objednávky na nové kompozice od festivalů Donaueschinger Musiktage, Varšavský podzim a Klangspuren. Spolupracuje se skupinou The Plastic People Of The Universe (Obešel já polí pět, Pašije, Vlaková opera). Hraje na klavír a klávesové nástroje v několika formacích (NTS, Michal Nejtek Trio). Věnuje se i hudbě pro divadlo (Arnošt Goldflam, Jiří Ornest, Jana Svobodová atd.). Učil na Konzervatoři v Teplicích (hudební teorie, korepetice), na VOŠ Jaroslava Ježka dějiny jazzu, nyní učí na pražské AMU (kompozice).

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.