pondělí, 2. červen 2003

Suzie LeBlanc, Emma Kirkby, Peter Harvey, The Purcell Quartet: Duchovní kantáty - Dietrich Buxtehude

Napsal(a) 

booklet booklet
Jakkoliv hudba německého baroka dosáhla v díle J. S. Bacha impozantních výšin, bylo by mylné domnívat se, že skladby jeho předchůdců představují pouze méně dokonalé "vývojové mezistupně", vybroušené k dokonalosti až lipským kantorem od sv. Tomáše. Mnohá díla německých autorů 17. století se vyznačují jedinečnými kvalitami, které v tvorbě Bacha a jeho současníků již nenajdeme, ať už z důvodu proměny vkusu či vývoje skladebných technik. Platí to například i o díle Dietricha Buxtehudeho (cca 1637-1707), jehož věhlas jako varhanního virtuosa přiměl mladého Bacha v roce 1705 k pouti do Lübecku, kde Buxtehude tehdy působil již skoro čtyřicet let. Kromě početného, dnes jen z části dochovaného varhanního díla, jež mělo asi na další generace největší vliv, složil Buxtehude také přes sto třicet kantát, zejména chrámových. Buxtehudeho kantáty jsou zpravidla jednoduše tvarované kompozice, často jen pro 1-3 sólisty, dvoje housle a basso continuo. Volba skrovných prostředků koresponduje s velmi niterným a poetickým výrazem těchto děl, což mimo jiné výborně dokládají i dvě čtveřice kantát vybraných pro tuto nahrávku. Dobový vliv italské hudby je nejvíce patrný v dodnes uváděném Cantate Domino pro dva soprány, bas a continuo . I zde je ale virtuózní prvek přetaven a podřízen celkovému výrazu a stavbě díla, podobně jako afektová melodika řady půvabných árií v charakteristickém trojdobém metru.

Recenzované nastudování působí až kongeniálním dojmem. Málokdy se podaří obsadit sólisty tak šťastně jako zde: podobný vokální projev i barvy hlasů činí ze sopranistek Suzie LeBlanc a Emmy Kirkby téměř dokonalou dvojici, kterou v několika skladbách doplňuje či nahrazuje basista Peter Harvey . Bylo by falešné tvrdit, že více než třicetiletá kariéra Emmy Kirkby není na jejím hlase již znát; zcela pochopitelně jsou některé přechodové tóny a výšky již zřetelně zúžené, bez potřebné pružnosti a plnosti tónu. Řada umělců na vrcholu kariéry by ovšem mohla paní Kirkby tyto jemné imperfekce závidět, nemluvě pak o způsobu přednesu. Suzie Le Blanc je zde Kirkby rovnocennou partnerkou a právě především díky oběma dámám ožívají Buxtehudeho křehké stavby v plné kráse svých jemných výrazových odstínů. Citové bohatství těchto skladeb je zjevováno tím jakoby nejjednodušším způsobem; za prostou elegancí a sladkostí se ale více či méně skrývá i kultivovaná vášeň, místy až rafinovanost. S výkony sopranistek příjemně ladí projev Petera Harveye; škoda jen místy většího vibráta, které mimo jiné negativně poznamenalo předepsané trylky v basové kantátě Mein Herz ist bereit . Nezanedbatelná je i role nástrojů; výborně sekundují zpěvákům a obohacují celek o další barvy. Výkony jsou na vysoké úrovni, jak je ostatně u The Purcell Quartet v čele s Catherin Mackintosh obvyklé. - Toužíte po doteku čisté krásy? Zkuste Buxtehudeho.

Marc Niubó

Dietrich Buxtehude (1637-1707) byl nejen předchůdcem Johanna Sebastiana Bacha, ale byl mu v určitém období též vzorem. Mezi jejich polyfonním uměním lze skutečně nalézt řadu souvztažností, podobných východisek a s nadsázkou řečeno i podobných výsledků. Jako by Bach rozvinul a završil Buxtehudeův odkaz. Jeho duchovní kantáty jsou formálně jasně členěny, dýchá z nich spirituálnost skladatele. Nejsou však nějakými kontrapunktickými cvičeními. Je to především krásná hudba, plná dojímavých melodických sól a ansámblů.

Sólisté - Kanaďanka Suzie LeBlanc a Britové Peter Harvey a Emma Kirkby - si evidentně užívají společného názoru na interpretovanou hudbu a jejich souzpěv. Viděno prizmatem takzvaného autentického provozování barokní hudby je téměř dokonalý. Dnešního údajně správného vedení hlasu, modelace frází, dynamiky a výrazu se drží tak skálopevně, že výsledek by byl, alespoň dle mého názoru, hodný diskuse. I sebekrásnější Jesu, meine Freude sluchové ústrojí omrzí, když slyší stále stejné výrazové "boule", nonvibrato a ženské hlasy, výrazně jakoby ořezané od bohatství alikvotů. (Dodávám, že tím myslím vlastní sluchové ústrojí. Nějaké jiné to může slyšet úplně jinak.) Naštěstí to neplatí o basistovi, který zpívá volným a krásně zbarveným hlasem. Vývěsní štít firmy Chandos - The Purcell Quartet - odvedl jako vždy výborný výkon.

Luboš Stehlík

Duchovní kantáty Dietricha Buxtehudeho nejsou skladby, jež bychom mohli soustředěně poslouchat v delším časovém úseku. Na to jsou příliš intimní a jemné. Původně byly součástí bohoslužeb, a tak mohla shromážděná obec při jejich produkci rozjímat o předešlém či nastávajícím liturgickém dění. Mohli bychom se sice obávat, že ve chvíli, kdy díla "vystavíme" na nahrávce nebo při koncertě, vypadnou z "role" a přestanou být sdílná, letitá praxe už ale naštěstí dokázala, že jsou podobné obavy naprosto liché. U nahrávky máme navíc výhodu, že můžeme jednotlivá zamyšlení, výzvy, oslavy Boha, prosby či lkání prožívat postupně, v časovém tempu, které si sami zvolíme (ve vlastní a zcela osobní "liturgii"). Buxtehudeho kantát se zhostili osvědčení interpreti, kteří výstižně dodali skladbám charakter křehkosti, důvěrnosti, umírněnosti a pouze mírné exaltovanosti.

Kombinace Purcell Quartetu s trojicí sólistů byla více než šťastná, umělci si v jemných nuancích vyšli vstříc a moudře upozadili sami sebe. Velkým a nepřehlédnutelným poutačem celého snímku je samozřejmě sopranistka Emma Kirkby . V jejím hlase uslyšíme sice známky přibývajícího věku a můžeme si škodolibě myslet, že by pomalu měla začít snižovat svou laťku, přesto má ve svém věku hlas, za nějž se nemusí stydět, a vnitřní zralost, kterou jí lze jen přát, či tiše závidět. Spolu se Suzie LeBlanc vytvořily příjemnou a k sobě padnoucí dvojici (LeBlanc s podobnou barvou hlasu, jen o něco vzdušnější a ohebnější), jako bychom spojili samet se vzdušným hedvábím. Do "třetice všeho dobrého" byl k pěvkyním vybrán zkušený basista Peter Harvey , který sólistky barevně "dolaďuje".

Každému, kdo má chuť i odvahu zamyslet se sám nad sebou, mohou být Buxtehudeho díla v této podobě velice dobrým pomocníkem.

Dina Šnejdarová

Vydavatel: Chandos / Panther

Stopáž: 75:33

Nahráli: Suzie LeBlanc, Emma Kirkby, Peter Harvey, The Purcell Quartet

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.