neděle, 30. listopad 2003

Stanislava Součková: Samozřejmá

Napsal(a) 

booklet booklet
Název snímku je případný. Stanislava Součková přijímala samozřejmě absurditu režimu, který jí znemožnil kariéru na první scéně, o zahraničí nemluvě. Samozřejmě žila i zpívala všechny své role - od operety k opeře, od lyrického po dramatický soprán. I nejstarší ještě mono snímky mají svou kvalitu, čistota hlasu, zvládnutá technika i procítěnost výrazu je i přes nižší technickou kvalitu patrná. Stojí za to porovnat vedle sebe tak rozdílné role jako její "Nitušku", Libuši a Rusalku. Literárně zdařilý průvodní text Dagmar Blümlové hovoří o lásce a obdivu k téměř zapomenuté vynikající české pěvkyni (struna sentimentu je sice občas hodně napjatá, ale naštěstí nepovolí). Hezký obrazový doprovod, přehled života v datech, soupis repertoáru a vybrané citáty považuji za další klad produkce, na níž se podílel Český rozhlas se svým archivem. Zároveň jsou na snímku "virtuálně" přítomni dirigenti František Dyk , Alois Klíma , Dalibor Brázda , Antonín Vipler , Josef Hrnčíř , Bohumír Liška , Karel Nosek , Václav Jiráček , Robert Brock a Jan Štych (s příslušnými orchestry a sbory), a sólističtí partneři Jaroslav Horáček , Jaroslav Souček , Maria Tauberová , Antonín Votava , Eva Valentová , Dagmar Linhartová , Vilém Přibyl a Josef Klán .

Vydavatel: Radioservis, Český rozhlas

Stopáž: 77:25

Body: 4 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.