středa, 10. prosinec 2003

Songs of the Spanish Renaissance vol. 1

Napsal(a) 

Montserrat Caballé je žijící legenda, jedna z posledních velkých operních div, která v uplynulém století kralovala na jevištích především v dílech vrcholného italského bel canta. Hudební zájmy Caballé byly vždy širší a v rámci možností se i v dobách největšího vrcholu kariéry věnovala i zarzuele a písním; široké masy publika oslovila v slavné rockově-operní olympijské kreaci Barcelona , kterou nazpívala společně s jejím autorem, Freddiem Mercurym. Hluboký vztah k domácí kultuře přivedl Caballé i k bohatému odkazu španělské renesance, který po letech vyústil v ojedinělý projekt několika CD se španělskými renesančními loutnovými (respektive vihuelovými) písněmi. Hned v prvním díle nalezne posluchač několik dodnes populárních titulů jako například De los álamos vengo nebo Dindirindin a další. Přestože jsem obdivovatelem Montserrat Caballé, nemohu než s lítostí konstatovat, že výsledek nahrávky je velmi sporný. Operní veřejnost již řadu let ví, že pěvecké možnosti Caballé se zmenšily. Tento zcela přirozený a zákonitý jev nelze dost dobře skrýt ani na nahrávce technicky méně náročných skladeb, zvláště pokud je volen repertoár esteticky zcela jiných kvalit, než na jaké byl hlas Caballé po desetiletí uvyklý. Přestože Caballé stále může okouzlovat pianissimy, portamentem a vůbec celou svou pěveckou kulturou, vyšší tóny ve větší dynamice již postrádají kýžený půvab, glissando je příliš časté a bohužel lze zaznamenat i intonační výkyvy. Posluchače mohu sice ujistit, že tyto nedostatky zde nejsou rozhodně přítomny ve větší míře, než s jakou se lze pravidelně setkat na některých českých scénách, ale to je jistě jen smutná útěcha. Pojetí Caballé je celkem pochopitelně značně operně-romantické, a přestože se snaží přistupovat k jednotlivým písním individuálně, sdělit jejich obsah a specifickou náladu, zvolené výrazové prostředky tento úkol silně omezují. Fascinující svět španělské renesanční písně, o kterém podrobně píše César Rodriguez Campos v průvodním textu bookletu, je zde podán sice v osobitých, ale přeci jen značně uniformních barvách, které jeho skutečnou hloubku dávají jen tušit. Obávám se proto, že tento jinak edičně pozoruhodný a záslužný počin uspokojí pouze jen nemnohé.

Vydavatel: RCA / BMG

Stopáž: 47:09

Body: 2 z 6

Marc Niubo

Ředitel Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se primárně věnuje hudební historiografii, odkrývání minulého, zkoumání skladeb, jejich příběhů, tvůrců, interpretů, kontextů, souvislostí. Jeho dlouhodobým badatelským tématem je italská opera v Praze, badatelsky se také věnuje duchovní hudbě – české i italské, ale primárně v domácím kontextu. Řadě dalších témat, jako např. hudba anglického či španělského baroka, dílo M. A. Charpentiera, W. A. Mozarta, Antonína Dvořáka, otázky provozovací praxe, edičních technik, hudební kritiky, se věnuje spíše příležitostně anebo primárně ve výuce Ústavu hudební vědy.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.