středa, 5. říjen 2005

Soňa Červená

Napsal(a) 

Soňa Červená Soňa Červená
Ostrčil: Osiřelo dítě, Vycpálek:

Sonáta in D "Chvála houslí",

Janáček: Zápisník zmizelého,

Eben: Šestero písní milostných

Soňa Červená - mezzosoprán, Spytihněv Šorm - housle, Alfréd Holeček - klavír, Josef Válka - tenor, Petr Eben - klavír, Karel Patras - harfa, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Václav Smetáček - dirigent. Produkce: Petr Vít. Text: A, N, F, Č. Nahráno: 1953 - 1959, Domovina Praha, Studio brněnského rozhlasu. Vydáno: 2005. TT: 71:40. ADD Mono. 1 CD Supraphon SU 3851-2.

Komorní profil Soni Červené přišel sice dost pozdě, nicméně je dobře, že jej nakonec naše největší firma vydala. Její život lze rozdělit do dvou částí: před emigrací a po emigraci. Ten první byl skoro poutí údolím smrti, druhý sice nebyl procházkou růžovým sadem, ale byl svobodný a úspěšný. Jen je škoda, že ve vrcholné době svojí kariéry neměla možnost nahrávat. A tak je její hlas zaznamenán hlavně v zemi, kde se "jméno Soni Červené nesmělo po třicet let vyslovit." Po převratu pronikla do českého povědomí hlavně rolí Osudu ve stejnojmenné Janáčkově opeře v režii Roberta Wilsona v pražském Národním divadle a knihou pamětí Stýskání zakázáno . Její výjimečný hlas tak můžeme obdivovat až díky tomuto projektu. Ze čtyř archivních titulů mi připadá nejosobnější a nejsugestivnější provedení Ostrčilovy balady Osiřelo dítě . Skvělá orchestrální spolupráce je nepochybně hlavně zásluha Václava Smetáčka . Už tento dramaturgický počin a jeho interpretační úroveň by posunulo desku hodně vysoko. Objevná je i nahrávka Chvály houslí , kde se výborně uplatnil dlouholetý koncertní mistr orchestru Národního divadla a později stejně jako Soňa Červená i emigrant Spytihněv Šorm . Dokladem jejího citu pro oživení partitury jsou tři části z Janáčkova Zápisníku zmizelého s dalším objevem - tenoristou Josefem Válkou . Intimní výpověď Ebenových Šestero písní milostných s autorem u klavíru je ideální tečkou profilové desky. Jenom nevím, proč zde jedna píseň cyklu chybí. Přes velkou stopáž desky by se snad do maximálního timingu vešla. Soňa Červená totiž zpívá Ebenovy křehké skvosty s takovým neodolatelným kouzlem, že to považuji za malé "příkoří" vůči posluchačům.

Vydavatel: Supraphon

Stopáž: 71:40

Nahráli: Soňa Červená - mezzosoprán, Spytihněv Šorm - housle, Alfréd Holeček - klavír, Josef Válka - tenor, Petr Eben - klavír, Karel Patras - harfa, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Václav Smetáček - dirigent

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.