Slovanské tance v podání Klánských

Podobně jako orchestrální verze Slovanských tanců patří i jejich původní čtyřruční podoba k nejhranějším a nejnahrávanějším Dvořákovým dílům. Pokud je mi známo, tak jen po roce 1989 vyšly u nás minimálně čtyři různé nahrávky. Poslední – s výborným manželským duem Kristinou a Martinem Kasíkovými – vydal v roce 2004 label ArcoDiva. Vloni, tedy přesně deset let po Kasíkových, se objevil na trhu další tuzemský snímek, a opět s velmi zajímavými interprety: Ivan Klánský, jeden z našich nejvýznamnějších současných klavíristů, tu hraje se svým pětadvacetiletým synem Lukášem, který se dnes řadí mezi nejslibnější naděje nastupující pianistické generace. Atraktivitu tohoto CD zvyšuje skutečnost, že se jedná o živý záznam jejich vystoupení v Rudolfinu 2. 11. 2013. Zatímco Slovanské tance manželů Kasíkových okouzlují poetičností a průzračností, je interpretace Klánských ve zvuku i barvách hutnější (což se projevuje zvláště výrazně v basech) a v celkovém vyznění robustnější. Jak otec, tak syn jsou samozřejmě skvěle vybaveni technicky a jejich souhra je vynikající. Přesto jsem měl pocit – a to především v první polovině záznamu – že jejich projev působí poněkud rezervovaněji či méně uvolněně, než když vystupují sólově. Daleko zajímavější mi přišly tance druhé řady. Jako by si teprve při nich začali interpreti společné hraní náležitě užívat. Hned úvodní tanec (č. 1/9) má v krajních částech strhující odpich a jeho střed­nímu dílu vdechli umělci téměř snovou atmosféru. Senzitivně provedený tanec č. 4/12 vyzněl skoro jako lyrická báseň. V následujícím tanci (č. 5/13) oceníme bohatou paletu krásných úhozových nuancí i báječný taneční švih ve Vivace. V tanci č. 7/15 září klavír už od úvodních taktů jako letní slunce, střední část zaujme neobvyklým a nápaditým barevným řešením – a závěrečná stretta je opravdu je­dinečná. Zvláštní pozornost si u tohoto projektu zaslouží grafické zpracování. Obálka s interprety stojícími před „dvořákovskou“ (?) lokomotivou není sice po výtvarné stránce nijak oslňující, ale grafička Dominika Hourová i fotograf Štěpán Látal zpracovali „lokomotivový“ nápad s takovou invencí a vtipem a dovedli ho na potisku disku k tak nečekané a originální pointě, že když jsem se k ní prolistoval, musel jsem se nahlas smát. A to se mi u „vážnohudební“ nahrávky snad ještě nikdy nestalo.

Ivan Klánský, Lukáš Klánský – klavír. Text: Č, A. Nahráno: live, 11/2013, Rudolfinum. Vydáno: 2014. TT: 63:18. DDD. 1 CD Radioservis CR0689-2.

Sdílet článek: