(Dokumentární film a záznam koncertu)
Venezuelský mládežnický orchestr Simóna Bolívara, dirigent Gustavo Dudamel. Režie: Enrique Sánchez Lansch. Text: A, N, F, Š. Nahráno: live, 2007, Bonn. Vydáno: 2008. TT: 155:00. Obraz. formát: NTSC Colour 16:9. Zvuk. formát: PCM Stereo DTS 5.1 (dokument), DTS 5.0 (koncert). 1 DVD Deutsche Grammophon 073 4427 (Universal Music).
Když to jde ve Venezuele, proč to nejde i jinde? Otázka, kterou mezi řečí vyslovuje dirigent Gustavo Dudamel v závěru devadesátiminutového dokumentu o výchově hudbou a k hudbě, o dětských a mládežnických orchestrech a celostátním sociálně-pedagogickém programu, zůstává nezodpovězena. Film přitom dává jednoznačně kladnou odpověď na případný dotaz, zda takové organizační podněty, jaké dal v polovině sedmdesátých let venezuelskému školství José Antonio Abresu, mají smysl.
Není nutné v nich hledat politický, tedy levicový či socialistický podtext, ať už k tomu patří, nebo ne. Skutečností je, že po roce 1975 vzniklo ve Venezuele na dvě stě orchestrů, které pomocí klasické hudby zásadním způsobem dodnes přispívají ke smysluplnému využití volného času dětí a k jejich kultivaci. Že je to v latinskoamerické zemi s jejími chudinskými čtvrtěmi, sirotky a velkou kriminalitou zásadní pomoc, je asi jasné. V dokumentu se opakuje španělské slovo „sistema“. Jde o propracovaný systém zájmové činnosti, škol a výuky, mající evidentně dobrou finanční i organizační podporu. Děti se učí hrát velmi záhy, vlastně hned, společně. Místní dětské orchestry jsou líhní pro orchestry oblastní či celostátní, samy se proměňují v orchestry mladých. Venezuelský národní mládežnický orchestr nesoucí jméno Simóna Bolívara je výběrem těch nejlepších mezi nejlepšími, špičkou ledovce. Film dává nahlédnout jak do celého systému, tak do soukromého zázemí několika členů reprezentačního souboru. Film vznikal v roce 2007 v Caracasu a při sledování podmínek, z nichž tito hudebníci vzešli, zachycuje názory mladých lidí, vyprávění jejich rodičů a učitelů a hlavně atmosféru ve výběrovém tělese, které intenzivně zkouší a chystá se na velkou cestu do Evropy, na Beethovenův festival do Bonnu. Štáb natáčel i při cestě a potom v sále a v zákulisí při koncertě. Druhou část DVD pak tvoří regulérní televizní záznam koncertu s Beethovenovou Eroicou a se dvěma díly z latinskoamerického repertoáru.
Mladičký dirigent Dudamel, který už je v současnosti známou hvězdou nejen díky svému orchestru, v němž hrával a který nyní řídí a s nímž cestuje a natáčí, ale i díky rozrůstajícím se mimořádně úspěšným hostováním u nejlepších světových těles, je jedinečným produktem venezuelského „systému“, jednoznačně ovšem samozřejmě především zcela nadprůměrným talentem. Film ho přibližuje z lidské stránky jako mezinárodně etablovaného hudebníka, který nezapomíná na své kořeny a který se hodlá stále vracet do vlasti, aby tam splácel, co dostal, a aby se tam zároveň nabíjel potřebnou energií. A že jí nemá na pódiu málo! Do dirigování se vkládá celý, směřují od něj podstatné podněty, inspiruje, s hráči se zná a rozumí si s nimi, má přirozenou autoritu.
„Víc než jen hudba“, charakterizuje režisér filmu v bookletu k DVD to, co se ve Venezuele dětem nabízí, a to, co s mladými v Jižní Americe i v Evropě prožil. Výpovědi jsou vzácně jednotné – nadšené z možnosti věnovat se hudbě a být v takové partě, vděčné za šanci, které se jim – mnohdy na počátku náhodně – dostalo. Jejich přesvědčení, že „systém“ je výborný a že mu chtějí v orchestru i jako učitelé dětí sami dál sloužit, plně souzní s výkony, jaké v tělese podávají. Naprosté nasazení bez známky rutiny, hluboké vcítění do hudby, skvělá technická průprava! Beethoven zní ve výraze dokonale, detailně, skladba Huapango , kterou napsal José Pablo Moncyayo, je rytmicky strhující a přídavek, ohnivě roztančená část Malambo z Ginasterova baletu Estancia, je něčím nevídaným a neslýchaným. Hráči si rychle natáhli bundy v národních barvách, vstávají při sólech do rytmu s nástroji nad hlavou, na pódiu se rozpoutává nenapodobitelná muzikantská smršť. Dokument je výborně sestříhán, zní v něm hodně hudby a dává možnost vhledu do prostředí a mentality. Záznam bonnského koncertu z léta 2007 je pak od začátku Beethovenovy symfonie až do konce přídavku fantastickým hudebním zážitkem.
Body: 5 z 6
