čtvrtek, 6. leden 2005

Sergej Rachmaninov: Transkripce, Variace na Corelliho téma op. 42

Napsal(a) 

Olga Kern - klavír. Produkce: Robina G. Young. Text: A, N, F. Nahráno: 8, 9/2003, Skywalker Sound, Lukas Film Ltd. Company, Marin County. Vydáno: 2004. TT: 72:37. DDD. 1 CD Harmonia mundi USA HMU 907336 (distribuce Classic). Pianistka Olga Kern zvítězila před třemi lety v mezinárodní soutěži Van Cliburna, kde porotu zaujala Brahmsovými Paganiniho variacemi , Lisztovou Fantasií na Dona Giovanniho a Barberovou Sonátou. Mladá umělkyně pochází z muzikantské rodiny s dlouhou tradicí a má za sebou kvalitní ruské školení. Nepřekvapí tedy, že pro její první recitálové CD byla zvolena Rachmaninovova díla, s důrazem na autorovy transkripce. Od snímku lze tedy očekávat jen to nejlepší.

Dojem z desky je bohužel rozporuplný. Najdeme na ní velice hezká místa (například Šeříky op. 21 č. 5 , transkripce Čajkovského Ukolébavky op. 16 č. 1 ), většinou skutečně spíše části než celé skladby. Oceníme, že je pianistka odvážnou interpretkou, která se hned tak ničeho nelekne, což potvrzuje i výběr Lisztovy Maďarské rapsodie č. 2 - s Rachmaninovovou kadencí - a Variací na Corelliho téma . Potíž tkví ale v tom, že je Kern ještě interpretačně nezralá, a tudíž i v projevu nevyvážená. Například zvuk je nelogicky tvrdý, ostrý, příliš vehementní, skoro až těžkopádný. Přestože se projeví i nesporné technické kvality, jako by s nimi pianistka ještě neuměla zacházet. Navíc nelze než souhlasit s Brycem Morrisonem z časopisu Gramophone, že některé z Corelliho variací zní jako cvičení a že Kern nerespektuje dynamická označení. (Srovnávat její hru s provedením autora už mi připadá zbytečně kruté.) Pokud by šlo o zásahy z vlastního popudu, musely by být mnohem přesvědčivější a logičtější.

Vítězství v prestižní soutěži, koncertní úspěch ještě nemusí automaticky znamenat kvalitní recitálovou desku. Olga Kern je na dobré cestě, má na čem stavět, ale potřebuje čas na dozrání. Na "zvukový" úspěch této umělkyně si budeme muset ještě počkat.

Vydavatel: Classic

Stopáž: 72:37

Nahráli: Olga Kern - klavír

Body: 3 z 6

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.