Pianista Lang Lang zřejmě někde vyfasoval sedmimílové boty, protože snímek od snímku se posouvá dopředu – nebo spíše do hloubky – takovou rychlostí, že nad tím zůstává rozum stát. Pakliže předchozí recitálové desce chybělo ještě něco rozháraných emocí, Rachmaninovova hudba je podle všeho přesně tím prostorem, který Lang Langovi umožňuje rozvíjet je a nechat dozrávat. V kombinaci s velmi racionálně promyšleným pojetím a maximálně kultivovaným úhozem tu zkouší být mužně iracionální, zasněný i lehce sentimentální. Inspirací mu při tom byly zážitky z loňského turné po Rusku, které si pečlivě zaznamenával do deníku a z nichž ho nejvíce upoutaly tři momenty: vítr, velkolepost a zvony. Ty využil sólista především v Klavírním koncertu , zatímco v Rapsodii se nechal inspirovat volností Rachmaninovovy vlastní interpretace. Vynikajícím partnerem, jakoby spojenou nádobou, byl Lang Langovi dirigent Valerij Gergijev . Jeho názor, že je třeba jít na prvním místě přímo k jádru – dotknout se srdce posluchače, nehledat studenou preciznost, ale přirozenost, pianista zjevně zcela sdílí. Preciznost, ovšem bez přídavku „studená“, je vedlejším produktem jejich hledání, výsledkem pak vrcholný snímek dosavadní Lang Langovy diskografie.
Vydavatel: Universal Music
Stopáž: 60:26
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
