čtvrtek, 13. leden 2005

Scott Robinson & Emil Viklický Trio: Summertime

Napsal(a) 

booklet booklet
Scott Robinson - tenor, soprán saxofon, trubka, Emil Viklický - piano, František Uhlíř - basa, Laco Tropp - bicí. Vydáno 2004. TT: 65:24. 1 CD Cube Metier MJCD 2422. Emil Viklický , v posledních letech ještě všestrannější než dříve, úspěšný mimo jiné svými operami, by mohl být v podezření z odklonu od praktického provozování jazzu. Jenže opak je pravdou, univerzalita u něj neznamená rozmělňování kvality. Důkazů je více.

Ještě nedozněly vzpomínky na koncertní šňůru jeho stabilního tria Viklický-Uhlíř-Tropp s legendou švýcarského jazzu, trumpetistou Francem Ambrosettim , vyvrcholenou skvělým vystoupením na 10. ročníku festivalu Jazz Goes To Town a už tu máme jiný, snad ještě pozoruhodnější mezinárodní projekt, v němž náš přední pianista a skladatel představuje amerického hosta hvězdného jména: Scotta Robinsona . Tentokrát v podobě nikoli prchavého, ale naopak kdykoli opakovatelného zážitku - pozoruhodného CD Summertime .

Když byl multiinstrumentalista Robinson před několika lety členem lektorského sboru na Letní jazzové dílně ve Frýdlantu, udivoval všechny, jak okamžitě a plynule dokázal přecházet od nástrojů plátkových k nátrubkovým a naopak, jako kdysi třeba Jimmy Dorsey. Nejvíce pak překvapil majitele starožitného eufonia Mojmíra Bártka, když na jam sessionu popadl jeho pomačkaný nástroj a vytroubil na něj bez přípravy jeden ze svých parádních chorusů. Nyní měl, pravda, podmínky pro vyjádření své nekonečné invence nesrovnatelně lepší: žádné náhodné jamování, naopak jedno ze špičkových českých trií, sehrané dlouholetým partnerstvím a dosud z něho neunavené.

Zejména tandem Viklického s Uhlířem , existující již více než 30 let a stále jiskřící telepatickou dvojjediností myšlení, nemající už potřebu znovu udivovat až hazardní virtuozitou basisty, je udivující. Ani Laco Tropp už dávno necítí nutkání projevovat svoji přirozenou výbušnost a znalec si dosyta vychutná opačný konec škály bubenického umění, citlivou hru metličkami. V takovém prostředí by se cítil komfortně kterýkoli světový hráč, ocitnuvší se najednou kdesi v srdci Evropy. Hovořme tedy o štěstí, že to tentokrát byl právě Scott Robinson. Jeho sordinovaná trubka, ať již střídaná s tenor saxofonem v úvodní Summertime nebo samostatně ve Scott's Blues , věnovaném mu Viklickým, navozuje iluzi pátého muzikanta v kapele. Příjemná je i změna barvy, když bere do úst sopránku v Uhlířových parafrázích Just for Us (= Just Friends ). Také Robinsonovy skladatelské příspěvky, Blues Refraction a Dark Composition , jsou jen dalším dokladem muzikantova velkého záběru. Milé je rovněž dvojí a dvojjazyčné zařazení lidové písně Pod našima okny (tutti), respektive Under Our Windows (jen tenor a piano). Viklický tím nenechává posluchače na pochybách o svém trvalém zájmu o folklor, který počínaje svým gramofonovým debutem V Holomóci městě (1978) nápaditě přepracovává. Summertime je rozhodně nevšední počin, další klenot v diskografii Emila Viklického a českého jazzu, přesahující jeho hranice vůbec.

Nahráli: Scott Robinson - tenor, soprán saxofon, trubka, Emil Viklický - piano, František Uhlíř - basa, Laco Tropp - bicí

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.