středa, 10. listopad 2010

Rorate coeli - V. K. Holan Rovenský, A. Reichenauer, J. D. Zelenka, J. F. Fasch, A. Caldara

Napsal(a) 

Rorate coeli - V. K. Holan Rovenský, A. Reichenauer, J. D. Zelenka, J. F. Fasch, A. Caldara Rorate coeli - V. K. Holan Rovenský, A. Reichenauer, J. D. Zelenka, J. F. Fasch, A. Caldara

Hana Blažíková – soprán, Kamila Ševčíková – alt, Tomáš Král a Marián Krejčík – baryton, Radek Rejšek – zvonkohra, Collegium Marianum, umělecká vedoucí Jana Semerádová. P rodukce: Matouš Vlčinský. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 6/2003, 9/2005 a 5/2009, kostel Panny Marie Královny Andělů v klášteře kapucínů v Praze. Vydáno: 2009. TT: 59:04. DDD. 1 CD Supraphon SU 4002-2.

Deska, za kterou stojí ve spartaci a hudební realizaci především flétnistka Jana Semerádová a hobojista Emiliano Rodolfi , nehýří barvami, zvukem a emocemi. Přesto hudba na ní zastoupená nesporně patří k tomu nejlepšímu. Nahrávka je zvukem loretánské zvonohry rozdělena na dvě poloviny – adventní a vánoční. V obou případech jde nicméně o hudbu komorní, respektive sólovou, o nic zdobného, žádné „hity“, nic mimořádného či nápadně objevného. Jednak je to postupně celkem sedm písní z kancionálu Capella regia musicalis Václava Karla Holana Rovenského, jednak vokální i instrumentální tvorba Antonína Reichenauera, k tomu se přidávají kompozice Zelenkovy, Faschovy a Antonia Caldary – sonáty, árie. U duchovních vokálních děl převažují české texty, někdy kombinované s latinou. Václav Kapsa v průvodním textu na zastoupeném repertoáru vysvětluje nejen tuto skutečnost, ale i další souvislosti liturgie a lidové zbožnosti a osvětluje dobové reálie i hudební formy a druhy používané počátkem 18. století v české katolické církvi během adventu a svátků. CD nabízí příjemnou hudbu, ovšem jeho text ho výrazně doplňuje směrem k pólu poznávacímu, vzdělávacímu. Collegium Marianum , soubor, který získal v tuzemsku, zejména v Praze, vynikající renomé jak interpretací, tak organizačními podněty, se tu představuje jako špičkové mezinárodní sdružení, hraje čistě, klidně, muzikálně, a navíc si umí přizvat pěvce na odpovídající úrovni. Nejvíce se ozývá příjemný, přirozeně vedený hlas sopranistky Hany Blažíkové , i baryton Tomáše Krále , podobně prostý, případně alt Kamily Ševčíkové a jednou i baryton Mariána Krejčíka , Přístup k interpretované hudbě je veden poučeností v dobové interpretační praxi uměřeně, takový je i celkový výraz většiny čísel, k nimž patří neokázalý zvuk, výrazová prostota a vědomí o jejich určení – nikoli nezávazný univerzální koncertní projev, ale citlivý osobní vklad. Charakteristické je, že ve vybraném repertoáru převažuje mariánská tematika – akcent v té době a pro danou část církevního roku příznačný. Posluchač zde proto nenajde příliš mnoho pastorální „jesličkové“ vánoční atmosféry, a pokud ano, pak bez rustikálních důrazů – vše spíše v tišší, kontemplativní rovině. Snad až závěrečná píseň Děťátko rozkošné připomene v živějším tempu skutečně typický „vánoční“ hudební svět, jak se asi výrazněji projevuje třeba v - mnohem starší – hudbě Adama Michny z Otradovic.

Body: 5 z 6

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.