sobota, 27. červen 2009

Rolando Villazón: Händel

Napsal(a) 

Rolando Villazón: Händel Rolando Villazón: Händel

(Tamerlano, Rodelinda, Ariodante, La Resurrezione)

Rolando Villazón – tenor, Gabrieli Players, Paul McCreesh. Produkce: Ute Fesquet. Nahráno: 4 – 5/2008, All Saints’ Tooting, Londýn. Vydáno: 2009. TT: 59:25. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 8056 (Universal Music).

Ostře sledovaným projektem je händelovský projekt mediálně nejznámějšího tenoristy dneška – Rolanda Villazóna , lyrického hrdiny oper 19. století. To, že se upnul na svém novém sólovém projektu právě k Händelovi, není pro mě překvapením. Před několika lety mu vyšel zdařilý projekt s hudbou Claudia Monteverdiho a k ranému baroku se vrátil vloni svým vkladem do projektu Lamenti (Virgin Classics). Jeho lahodný hlas dává áriím z Tamerlana , Rodelindy , AriodantaVzkříšení nezaměnitelnou atmosféru. Bohužel barva hlasu, jakkoliv krásná, není samospasitelná. Je očividné, že od doby nahrávky Monteverdiho ušel kus cesty dál, bohužel nikoliv vstříc specifickému světu baroka. Je až překvapující, kolik zde nechal režisér jemných nedotažeností v hlasové homogenitě a intonaci a jaké problémy mu dělají detaily händlovských melodií. Pro mě je také obtížné akceptovat ve všem jeho pojetí hudby. Samozřejmě to vše viděno prizmatem například dva roky staré händelovské desky Iana Bostridge a jeho fascinujícího vystoupení na pražském festivalu Struny podzimu. Deska není špatná a ti z vás, které Villazón uchvátil v hudbě Donizettiho, Gounoda nebo Pucciniho, určitě klady objevíte. Při poslechu věnujte pozornost kromě opojného hlasu i výborně hrajícímu souboru Paula McCreeshe Gabrieli Players . Ten je přinejmenším stejně zajímavý jako sólista.

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.