pondělí, 29. červen 2009

Roberto Alagna: The Sicilian

Napsal(a) 

Roberto Alagna: The Sicilian Roberto Alagna: The Sicilian

Roberto Alagna – tenor, studiový soubor (Yvan Cassar – dirigent a autor aranží). Produkce: Yann Ollivier. Text: A, F, N. Nahráno: 5/2007, 5/2008, Studio Davout, Paříž. Vydáno: 2008. TT. 50:29. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 8104 (Universal Music).

Při poslechu projektu francouzského tenoristy Roberta Alagni je od prvního tracku zřejmé, že se jedná o srdeční záležitost, na které mu velmi záleželo. Ke světu nonartificiální hudby měl jako syn sicilských imigrantů blízko už od dětství, v mládí pak zpívával v pařížských kabaretech (vzpomínkou je album C‘est Magnifique!) ... a obdivoval Maria Lanzu. Jakkoliv mám občas určité výhrady vůči jeho operním kreacím a chování „primadony”, tak tato nahrávka se náramně povedla. Proti němu jsou takzvané italské lidovky v podání Pavarottiho, Carrerase nebo Bocelliho povrchní, nasládlé a přestylizované. Alagna jde spíše cestou Plácida Dominga a jeho nepříliš starého španělského projektu pro stejného vydavatele. Alagna však dle mého mínění je ještě více opravdový a bližší skutečně lidovému světu. Do studia pozval skvělé muzikanty spjaté s prostředím Sicílie. Uslyšíte zde lidové kytary, marimbu, akordeon, mandolinu a mandolu, duduk, klarinet. Samozřejně jde o stylizaci, ale sicilská atmosféra je navozena přesvědčivě nejen aranžováním doprovodu, ale stejně silně i způsobem zpěvu Alagni. Dvanáct tradicionálů je doplněno písní z filmu The Godfather s hudbou Nina Roty, která je emocionálně sugestivní, a ukolébavkou z dílny dua Roberto Alagna – Frédérico Alagna. Roberto Alagna patří mezi slavné tenory už dvacet let a touto deskou to potvrdil. Zajímá-li vás stylizovaný italský foklor s vůní autenticity, tak strávíte s Alagnou příjemné chvíle.

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.