neděle, 7. červen 2009

Richard Wagner - Götterdämmerung

Napsal(a) 

Richard Wagner - Götterdämmerung Richard Wagner - Götterdämmerung

Deborah Polaski – Brünnhilde, Wolfgang Schmidt – Siegfried, Falk Struckmann – Gunther, Eric Halfvarson – Hagen, Anne Schwanewilms – Gutrune, Chor der Bayreuther Festspiele, Norbert Balatsch – sbormistr, Orchester des Bayreuther Festpiele, James Levine. Režie: Alfred Kirchner. Text: A, N, F, Š, čínsky. Nahráno: 18. – 30. 6. 1997, Festspielhaus, Bayreuth. Vydáno: 2007. TT: 126:11, 148:50. Obraz. formát: NTSC/Colour/16:9. Zvuk. formát: PCM Stereo/DTS 5.1. 2 DVD Deutsche Gramophnon 0734340 (Universal Music).

DVD přináší ukázku nového pojetí Wagnerova Ringu, ke kterému došlo poprvé v roce 1994 na festivalu v Bayreuthu. Režie Alfreda Kirchnera a scéna s kostýmy Rosalie (vlastním jménem Gudrun Müller) vnesly do dosavadních výkladů Ringu odlišný inscenační pohled a o jejich produkci se brzy začalo hovořit jako o tzv. „Designer-Ring“. Umělce vedla spíš svébytná umělecká vize založená na geometrickém konstruktu, než snaha podřídit výklad Wagnerova kolosu nějakým ideologiím či naopak vyvracení ideologií, jak se u bayreuthských inscenací často stávalo. Götterdämmerung (Soumrak bohů ) jako poslední část celého cyklu nám může zmíněné „designerské“ inscenační pojetí dobře dokumentovat, protože klade velké nároky například na závěrečné apokalyptické shoření Walhally a návrat prstenu do vln Rýna. Tyto monumentální obrazy jsou však v inscenaci naznačeny překvapivě jednoduše a symbolicky, často jen barevným měnícím se pozadím. Hlavním momentem režijního a scénického pojetí tak zůstává geometrické vystavení scén se sporými kulisami a dekoracemi, včetně náznaku zeměkoule (citace inscenačního pojetí Wielanda Wagnera). Všechny předměty na scéně mají symbolické významy, které jsou spojené v hudbě s Wagnerovými leitmotivy. Takto pojaté scény korespondují s udivujícími kostýmy, které vytváří spolu s kulisami svou nepravidelností a přitom geometričností pocit nejistoty, zvrácenosti a pokřivených charakterů. Siegfried a Brünnhilde jsou i zde opravdovými hrdiny – oběma obepíná hrudní koš jakýsi krunýř zdůrazňující mužské a ženské tvary těla. Tito podivní nadčasoví rytíři jsou hlavními hrdiny, kolem nichž se klene v této opeře příběh, kterému můžeme v jakékoli době dobře porozumět. Interpretace inscenátorů tak zůstává osvobozená od megalomanských paralel a světonázorů. Veškeré souvislosti a domýšlení zůstávají na divácích, kteří jsou vystaveni především čisté scéně a výrazným hereckým a pěveckým výkonům. Skvělé hudební nastudování Jamesem Levinem nechává svými pomalejšími tempy dostatek prostoru k prožití pestrosti orchestrální palety a toku obrovských nádherných hlasů. Sílou a mohutností hlasu udivují Deborah Polaski jako Brünnhilde či Eric Halfvarson jako Hagen. Silným, ale přesto lyrickým hlasem disponuje Siegfried Wolfganga Schmidta . Všichni pěvci udivují výbornými hereckými výkony, které často sleduje kamera obrazového záznamu velmi zblízka. Záznam opery z roku 1997 přináší hudebně i inscenačně jedinečný zážitek.

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.