neděle, 29. srpen 2004

Richard Wagner: Der Fliegende Holländer

Napsal(a) 

booklet booklet
Digitalizovaný historický snímek Wagnerova Bludného Holanďana se objevil krátce poté, kdy zemřel poslední z protagonistů nahrávky. Basbarytonista Hans Hotter (1909 - 6.12. 2003) chtěl být původně varhaníkem, byl však objeven pro operu a debutoval roku 1930 v Opavě jako Mluvčí v Kouzelné flétně , dále působil ve Wroclawi, 1932-34 byl členem souboru Nového německého divadla v Praze (v bookletu tato informace chybí), po krátké zastávce v Hamburku působil 50 let v mnichovské opeře. Je jen málo měst s operními budovami, v nichž by nevystoupil. Byl svého času nejen proslulým Jochanaanem v Salome nebo Velkým inkvizitorem v Donu Carlosovi , jedním z nejlepších Wotanů či Gurnemanzů, ale také vynikajícím písňovým interpretem; jeho nahrávku Schubertovy Zimní cesty považuji za jednu z nejlepších vůbec. Na posuzovaném snímku z roku 1944 zpívá titulní roli; roli, s kterou o deset let později debutoval v newyorské Metropolitní opeře. Vzhledem k dokumentační hodnotě nahrávky by si ovšem zasloužili alespoň zmínku také ostatní představitelé, a protože se booklet omezil pouze na Hottera, využívám příležitosti: v dnešním Rumunsku narozená Viorica Ursuelac (1894- -1985), na této nahrávce Senta, byla manželkou dirigenta nahrávky, Clemense Krausse . Vystupovala především v Berlíně, Vídni a Mnichově, po mnoho let za sebou na Salcburských slavnostech, vynikající byla především v operách Richarda Strausse, zpívala v několika jeho světových premiérách. Byla ale také například Dorotkou v anglické premiéře opery Jaromíra Weinbergera Švanda dudák . Dalanda zpívá Georg Hann (1897-1950), jenž byl mnichovské opeře věrný po celý svůj tvůrčí život. Také on řadu let za sebou účinkoval v Salcburku, zpíval role vážného (Sarastro, Pizarro) i komického oboru (mimo jiné Kecal). Představitel Erika Karl Ostertag (1903-1979) byl v Mnichově angažován 1936-1947 a znovu 1950-1969. Také on účinkoval v několika světových premiérách, například Straussova Dne míru a Orffova Měsíce . Altistka Luise Willer (1888-1970) byla nejprve v Mnichově sboristkou, brzy se vypracovala k sólovým rolím, zpívala například ve světových premiérách Pfitznerova Palestriny , v opeře Srdce téhož skladatele či Korngoldovy Violanty . Roku 1955 se rozloučila s jevištěm jako Erda v Siegfriedovi . A konečně Franz Klarwein (1914- -1991), jenž zpívá Kormidelníka, další věrný člen mnichovské opery, kde působil od roku 1942. Od lyrického oboru přešel k rolím hrdinného tenoru, 1957 zpíval ve světové premiéře Hindemithovy opery Harmonie světa , 1969 ve Hře o lásce a smrti Jána Cikkera. Zbývá ještě slovo o Clemensu Kraussovi (1893-1954), jenž působil jako ředitel, respektive intendant oper ve Vídni, Berlíně, Mnichově a od roku 1939 Salcburského festivalu. Pro svého přítele Richarda Strausse napsal libreto k opeře Capriccio . Snímek Bludného Holanďana je ze závěru jeho působení v Mnichově. Plnění ředitelských funkcí v období nacismu mu po roce 1945 vysloužilo zákaz působení v Rakousku. Nahrávka je dokladem soustředění vynikajících sil v jednom z centrálních míst německé opery v době, kdy byla řadě umělců činnost znemožněna, řada jich byla ohrožena na životě a umění dalších stálo pod politickým tlakem. Nejen Richard Strauss nebo Clemens Krauss byli kompromitováni s režimem, také Hans Hotter musel po válce leccos vysvětlovat. Věčný rozpor mezi morálkou umění a uměním morálky však nahrávka nezaznamená; dovoluje nám obdivovat vynikající výkony velkých hlasů, precizní dikci a oddanost opernímu umění. Bludný Holanďan je předstupněm k "pravému" Wagnerovi. Clemens Krauss vede ansámbl k vyzdvižení romantických poloh partitury s jejími bouřlivými i snivými místy, nesnaží se uměle zastírat švy číslové opery, jakou Holanďan stále ještě je.

Vydavatel: Bohemian Music Service

Stopáž: 74:5 + 67:51

Nahráli: Hans Hotter, Viorica Ursuelac, Georg Hann, Karl Ostertag, Luise Willer, Franz Klarwein, Chor und Orchester der Bayerischen Staats

Body: 4 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.