čtvrtek, 27. květen 2010

Richard Strauss - Koncert pro housle a orchestr d moll op. 8, Erich Wolfgang Korngold - Koncert pro housle a orchestr D dur op. 35

Napsal(a) 

Richard Strauss - Koncert pro housle a orchestr d moll op. 8, Erich Wolfgang Korngold - Koncert pro housle a orchestr D dur op. 35 Richard Strauss - Koncert pro housle a orchestr d moll op. 8, Erich Wolfgang Korngold - Koncert pro housle a orchestr D dur op. 35

Pavel Šporcl – housle, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Jiří Kout. Produkce: Matouš Vlčinský. Text: Č, A, N, F. Nahráno: live, 24. 6. a 8. – 9. 10. 2008, Obecní dům, Smetanova síň, Praha. Vydáno: 2009. TT: 58:24. DDD. 1 CD Supraphon SU 3962-2.

Každá nahrávka Pala Šporcla v posledních letech přinášela vždy – co do posluchačské přitažlivosti – cosi mimořádného. V tomto případě se ovšem naskytla otázka, oč menší úspěch by asi měl projekt s podobným „nekomerčním“ repertoárem – tedy s dvěma u nás méně známými houslovými koncerty – bez populárního interpreta. Jméno Pavel Šporcl dokáže u posluchačů odbourat nedůvěru a podpořit tak určitou odvahu vydavatele nabídnout skladby, jež samy o sobě rozhodně nebudou obchodním trhákem – a to je velmi dobré! Navíc se povedla i výtvarná stránka bookletu – na titulu dominuje další z plejády zdařilých Šporclových portrétů, což jistě přispěje k zvýšení pozornosti kupujících. Za dosavadní plodnou spolupráci se populární český sólista Supraphonu odvděčil tentokráte přímo královsky! U nás málo známý Houslový koncert Richarda Strausse je svěží romantické dílo – melodikou malebné, formální výstavbou klasické. Hudební řeč se ještě více blíží Straussovým předchůdcům (například v lyrických částech Maxi Bruchovi, v technicky působivých pasážích možná i Wieniawskému!) než jeho vlastním velkým orchestrálním partiturám. Jde ještě o dílo gymnazisty, který však už o rok později zkomponoval svůj 1. koncert pro lesní roh. V něm už rozpoznáváme mnohé typické znaky Straussovy barvité hudební řeči. Pavel Šporcl hraje svůj sólový part bez samoúčelných efektních prostředků, s plnou pokorou k tklivé romantické výpovědi. Orchestr doprovází velmi pozorně a decentně. Akusticky je snímek velmi přesvědčivý a zvukově vyrovnaný. Vůbec nemám dojem, že bychom naslouchali živému koncertnímu záznamu – prozradí jej až závěrečný potlesk.

Už z prvních taktů Korngoldova Koncertu D dur je nám jasné, že se ocitáme ve zcela jiném světě! Působivá lydická kvarta podtrhuje spíše efektnější hudební sazbu a zároveň dokládá Korngoldovo kompoziční mistrovství v oblasti filmové hudby! Koneckonců právě zde autor bohatě využívá svých původních témat z filmové hudby! 1. věta je vyloženě kantilénová. Svým působivě nosným tónem Pavel Šporcl skvěle zdůrazňuje onu tématickou zpěvnost, podobně jako se nejednou blýskne v místech s prvky kadence. 2. věta je působivá hloubkou lyrické výpovědi, Finále pak opět dalšími bohatými melodickými invencemi. Líbivostí, ovšem nikoliv nevkusnou a samoúčelnou, si tato skladba zajistila popularitu i pro léta budoucí!

Velký podíl na zdaru nahrávek má i Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK , který se zde představuje se svým šéfem Jiřím Koutem . Bohužel jde o jejich jediné společné snímky a ještě ne studiové! Koutova éra ve FOKu má už dnes svůj nemalý historický význam a rozhodně by si zasloužila větší pozornost ze strany našich vydavatelů.

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.