booklet
Richard Strauss patří významem i počtem svých oper k předním operním skladatelům 20. století. Přesto však v obecném posluchačském podvědomí tkví převážně pouze trojice jeho operních titulů -
Salome ,
Elektra a
Růžový kavalír . O to zajímavější může být setkání s kvalitní nahrávkou jedné z méně známých Straussových oper. Dvouaktová
Egyptská Helena je posledním skladatelovým dílem, k němuž vytvořil kongeniální libreto Hugo von Hofmannstahl. Za mytologickou látkou se skrývá poselství o síle manželství a téma znovuobjevení věrnosti. Proto jde o jakési uzavření trilogie oper zabývajících se tímto tématem (
Žena bez stínu 1919,
Intermezzo 1924). Straussova hudba je "straussovská", tak jak si ji představujeme v nejlepším slova smyslu: hutný orchestr a náročné pěvecké party pro velké hlasy. Jako již u mnohých předchozích oper, myslel autor při psaní rolí na konkrétní pěvecké hvězdy. Bohužel se jich při premiéře v roce 1928 v Drážďanech nedočkal. Operu pak sice přepracoval, ale přesto nedosáhla úspěchu Růžového kavalíra. Na tomto CD máme možnost slyšet původní úplnou verzi z roku 1928. Egyptská Helena možná postrádá na první poslech velké chytlavé melodie, ale přesto je to asi největší Straussova belcantová opera. Postava Heleny je obrovskou příležitostí pro operní divy. Takovou je určitě (jak ukazuje již foto na přebalu CD) i hlavní interpretka této nahrávky
Deborah Voigt . Disponuje mohutným hlasem, který je příjemně zabarven, umí zpívat i v pianissimu. Krásně vyznívají místa, kde zpívá Helena spolu s kouzelnicí Aithrou -
Celenou Shafer . Opojná a erotizující síla dvou ženských vysokých hlasů je jistě Straussovou specialitou. Krásný, někdy temný, někdy překvapivě vysoký hlas má
Jill Grove v nevelké, ale o to zvláštnější roli vševědoucí mušle. Menelaus
Carla Tannera se v této ženské přesile mírně ztrácí, i když technicky mu nelze nic vytknout. Výraznější je pak v menší barytonové roli
Chritopher Robertson . Pěvecké postavy i celou magickou, mystickou či tajemnou atmosféru doplňují postavy elfů, které v občasných kraťoučkých sborových výstupech nezpívají zcela dohromady, což ovšem celku nijak nevadí. Bohatě a rozmanitě instrumentovaný orchestr je kromě mnohých zvukomalebných efektů také nositelem zahuštěné nesmírně zajímavé harmonie. Tyto i další vysoké nároky opery na orchestrální part kvalitně naplňuje
American Symphony Orchestra a dirigent
Leon Botstein .
Vydavatel: Telarc / Classics
Stopáž: 63:01 + 67:07
Nahráli: Deborah Voigt, Carl Tanner, Celena Shafer, Jill Grove, Christopher Robertson, Eric Cutler, American Symphony Orchestra, Leon Botstein
Body: 5 z 6