neděle, 5. prosinec 2021

Prosincový TIP Harmonie: Umění života s Daniilem Trifonovem

Napsal(a) 

U Daniila Trifonova nikdy nevím, čím překvapí. Každý jeho projekt je ale nakonec událostí, dokonce bych dodal, že pokaždé jedním z nejpřínosnějších tvůrčích počinů daného času. Bylo tomu tak se Silver Age s hudbou Skrjabina, Stravinského, Prokofjeva i Destination, jenž dal hudbě Rachmaninova novou identitu, nový smysl. Podobný šok budete mít i s projektem, jenž nasvěcuje hudbu rodiny Bachů, podle mě nevídaným způsobem. Z klávesové diskografie Johanna Sebastiana Bacha jsem měl vždy respekt, ne-li hrůzu. Je bezbřehá a mně se zpočátku jevila neuchopitelná. Až později jsem zjistil, že se opakovaně vracím jen k nahrávkám Glenna Gouda, Murraye Perahii, Víkingura Ólafssona a dalších tří čtyř pianistů. Hned po prvních pěti contrapunctech z Umění fugy jsem k nim přiřadil Daniila Trifonova. Umění fugy hraje (s minimem pedalizace) sice „nelidsky“ dokonale a analyticky, ale se silnou emocionalitou a neuvěřitelně nádherným tónem. V detailech je, porovnám-li výsledek s řadou jiných pianistů, osvěžující. Zdají se mi irelevantní hlubokomyslné disputace, zda ten či onen contrapuctus je či není vhodný pro klavír, varhany nebo vícero nástrojů. Fragment 14. contrapunctu o třech tématech se Trifonov rozhodl završit svým dokončením a je to velmi přesvědčivá tečka.

Nicméně skutečným punctem nahrávky je metafyzicky citlivé aranžmá Myry Hess chorálu Jesus bleibet meine Freude. Jako by vás hudba vedla do jiného světa. Dalším „upravovatelem“ J. S. Bacha je zde Johannes Brahms, který rozvinul Bachovu houslovou Chaconnu z druhé Partity d moll BWV 1004 do velkolepé klavírní struktury. Mimochodem doklad těžko pochopitelné pianistovy techniky. Citlivý je výběr z Knížky skladeb pro Annu Magdalenu Bachovou. Provedení doporučuji coby interpretační seminář všem studentům a možná i učitelům, kteří se pokoušejí pochopit tajemství tohoto na první pohled jednoduchého opusu.

Ocenil jsem, že pohled pana Trifonova překročil obzor Johanna Sebastiana a učinil citlivý výběr z hudby tří Bachových synů, vesměs jde o hudbu, která je u nás hrána spíše výjimečně. Nadšen jsem pak byl z variací Johanna Christopha Friedricha… Moc bych si přál, a jistě nejsem sám, aby Daniil Trifonov představil tuto nahrávku na koncertu v Česku, přestože by to bylo pro pořadatele velmi drahé…


Daniil Trifonov / klavír. Produkce: David Frost, Sid McLauchlan. Text: A, N. Nahráno: Worchester (Massachusetts), Mechianics Hall, 12/2020, Berlín, Siemens-Villa, 1-2/2021. Vydáno: 2021. TT: 74:39, 61:59. 2 CD Deutsche Grammophon 483 8530.

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.