čtvrtek, 28. leden 2016

Potemnělý mariánský středověk na nové desce Hany Blažíkové a Barbory Kabátkové

Napsal(a) 

Hana Blažíková a Barbora Kabátková, foto Vojtěch Havlík Hana Blažíková a Barbora Kabátkováfoto: Vojtěch Havlík

Sebelepší nahrávka hudby tohoto druhu se nedostane na vrchol nejvíce prodávaných CD. Cantigas de Santa Maria by si to určitě zasloužila, jenže popularita středověké hudby je přece jen omezená. Většině dnešních posluchačů připadají písně z 13. století příliš monotónní, melodicky chudé a harmonicky jednoduché. Přestože je okruh milovníků této hudby omezený, pevně doufám, že Cantigas de Santa Maria najde dostatečný počet zájemců už jen proto, že interpreti jsou ze tří čtvrtin čeští.

Cantigas de Santa Maria je sbírka 419 duchovních písní v portugalštině, sebraných někdy v létech 1264 a 1284 na dvoře krále Alfonse X. el Sabia. Jedná se o největší sbírku mariánských písní v lidové řeči. Vydání výběru ze sbírky není žádný revoluční počin, ke koupi je více CD, většinou v různých úpravách. Alfonso se zasloužil nejen na vydání písní, ale sám přispěl do sbírky jak texty, tak i hudbou. Písně se dají rozdělit do dvou kategorií, lyrické a vypravující, většinou jedna z deseti uvádí činy panny Marie (cantiga de loor), kdežto ostatní informují o jejích zázracích (cantiga de miragres). Některé písně jsou krátké, 2 až 3 minuty, jiné jsou velmi obsáhlé, až dvacet strof. V těchto případech se obvykle nahrávají jen vybrané strofy, tak tomu bylo i tentokrát. Kopie z Alfonsova dvora uvádějí nejen výšku, ve které se písně zpívaly, ale i jejich délku a to je velmi zajímavá informace pro lepší poznání pů­sobivých písní. Středověká hudba v Andalusii v 10. až 13. století měla řadu španělských a arabských prvků. Všeobecně se dá říci, že Canti­gas de Santa Maria patří do křesťansko-orientálního repertoáru s andaluskými vlivy, a zde je třeba hledat určitou popularitu, kterou tato hudba přece jen má.

Inklinace písní ke gregoriánskému chorálu ovlivnila i výběr interpretů pro tuto nahrávku. Hana BlažíkováBarbora Kabátková jsou spolu s Davidem Ebenem vůdčí osobnosti gregoriánského chorálu, a to nejen v České republice. Obě k sobě mají velmi blízko, nejen jako odbornice na starou hudbu, ale i jako zpěvačky a hráčky na gotické harfy. Obě jsou členky renomovaného souboru Tiburtina. Doprovází se sami na harfičky a dále jm pomáhají také Margit Übellacker na dulce melos a Martin Novák na bicí nástroje. I když jsou si obě barvou hlasu velmi blízké, posluchače upoutá na první poslech Hana Blažíková, svým nádherně znějícím sopránem. Bla­žíková upoutala i Philippa Herrewegheho, často nahrává s jeho Collegium Vocale Gent. Z perfektní interpretační linie snad někdy vybíhá až příliš improvizující perkusionista. Profesionálně provedený je rovněž obal cédéčka s řadou informací o působivých mariánských písních.

Hana Blažíková, Barbora Kabátková – soprán, Margit Übellacker – dulce melos, Martin Novák – bicí. Text: A, N, F, H. Nahráno: 5/2014. Vydáno: 2015. TT: 72:32. DDD. PHI-Outhere LPH 017.

Mirek Černý

1943, v temné noci: narozen v Praze a díky příjmení ihned vázán k hudbě (Carl Czerny). 1943-1970: zářný život v komunismu. Jídla bylo dost, demokracie, svobody, toaletního papíru, atd. mnohem méně. 1957-1970: Studie, nejdříve zeměměřič, potom hudební studie, člen profesionálního souboru Pražští madrigalisté, noty vyhrály s velkým náskokem nad metry. 1970-dodnes: ještě více svobody ztraceno svatbou s bruselskou Belgičankou Agnes (1970: dvě svatby v Praze a belgickém Dilbeeku, 2017: stále platné). Vlastník dvou státních příslušností, dvou pasů a dvou (odrostlých) synů. 1970: zabaleny stovky LP-ček s vážnou hudbou a odjezd VW-broukem 902 km směrem na západ. 1970-1984: nejdříve člen rozhlasového sboru, později redaktor Radia 3 (stanice vážné hudby státního rozhlasu). Mezitím studium holandštiny se sotva průměrnými výsledky. Od 1973: bytem v Dilbeeku (u Bruselu). Člen české menšiny v Dilbeeku, která má dohromady jednoho člena (mě samotného). 1983-dodnes: Free-lance novinář deníků De Standaard a Het Nieuwsblad, přivýdělky: úředník min. kultury, regionální ředitel zaměstnavatelské organizace a člen hudebních porot v Belgii a v zahraničí, ministerských komisí, poradních rad, předseda organizace Vlámských novinářů v Antverpách, atd. Současné aktivity: Free-lance novinář deníku Het Nieuwsblad (od 1982) a časopisů De Bond (1982), Tertio (2007), Randkrant (2015) a s hrdostí české Harmonie (1994). Přes dlouhodobou spolupráci se mnou zatím žádné z těchto medií nezkrachovalo.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.