pondělí, 14. říjen 2002

Plácido Domingo: Sacred Songs - Mascagni, Rustichelli, Franck, Álvarez, Bach/Gounod, Schubert, Gounod, Stölzel/Bach, Händel, Rossini, Gouno

Napsal(a) 

booklet booklet
I Deutsche Grammophon musí jít s dobou a produkovat "crossoverové projekty" zasahující větší skupinu lidí nežli je tomu u normální produkce. Máme tu tedy další (kolikáté už?) album se zaklínadlem v titulu - Sacred Songs . Dalšími lákadly jsou jména Plácida Dominga a popové hvězdy Sissel . Kdyby tento projekt nebyl myšlen smrtelně vážně, tak bych se mu zasmál a vůbec bych o něm nepsal. Je ale třeba upozorňovat na to, že renomované firmy vysílají do světa i hudební kýče. Jinak totiž nelze nazvat zpěvaččino "umělecké" uchopení Mascagniho Ave Maria , Bachovy písně z klavírní knížky pro Annu Magdalenu Bachovou nebo Tostiho Modlitbu . Může si podat ruku s dalšími veleúspěšnými "obráběčkami" klasických melodií - Sarah Brightman, Charlottou Church nebo Fillipou Giordano a Emmou Shaplin, o které jeden známý český novinář dokonce napsal, že "transformuje hudební kýč do kategorie uměleckého díla". Aby už tak profláklé melodie byly ještě stravitelnější, tak byly z valné většiny aranžovány Stevenem Mercuriem a Robertem Sadinem; Rustichelliho Kyrie raději ani nebudu komentovat, je totiž pod úrovní mé kritiky. Jeden track je přímo domingovský - velký Plácido zpívá mariánskou píseň svého syna a na harfu hraje Luisa Domingo . Jenom se divím, že skladatel Domingo junior nebyl schopen udělat aranžmá, což zručně provedl Mercurio.

Hlas Plácida Dominga už není, to co býval, a tak písně od Rossiniho, Händela, Bacha a Gounoda znějí svou těžkopádností, nebezpečnou ostrostí a wagnerovským záběrem legračně. Příjemné jsou naproti tomu ukázky z díla Rodgerse, Tostiho, Álvareze. Ty, kteří mají rádi (a právem) osobnost Plácida Dominga, ani moje výhrady určitě od koupě desky neodradí, ostatní však pouze upozorňuji, že by bylo lepší koupit si za tyto nemalé peníze něco jiného.

Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music

Stopáž: 64:21

Nahráli: Plácido Domingo - tenor, Sissel - zpěv, Coro Sinfonico di Milano Giuseppe Verdi, Orchestra Sinfonica di Milano Giuseppe Verdi, Marcello Viotti

Body: 2 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.