pondělí, 20. únor 2006

Pierre Boulez: The Three Piano Sonatas

Napsal(a) 

Pierre Boulez: The Three Piano Sonatas Pierre Boulez: The Three Piano Sonatas

Paavali Jumppanen - klavír. Produkce: Dr. Marion Thiem. Text: A, N, F. Nahráno: 6, 7/2004, Music Centre, Concert Hall, Kuopio. Vydáno: 2005. TT: 60:09. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 5328 (Universal Music).

Deutsche Grammophon přichází s dalším dárkem k osmdesátinám Pierra Bouleze - technicky a zvukově precizní nahrávkou autorových klavírních sonát.

Boulezovy sonáty jsou bezesporu dokladem hudebního myšlení avantgardy padesátých let. Jejich hudební jazyk, v případě třetí sonáty (1955 - 1957) totální organizace hudebního materiálu, stejně jako jejich ideově-estetické pozadí (víra v hudební pokrok, "vesmír v nekonečné expanzi" - slovy autora) působí v dnešním kontextu už poněkud zastarale. Je nabíledni, že při poslechu dlouhých, maximálně komplexních struktur, kde se v rychlém sledu za sebou střídají různé způsoby artikulace, dynamické stupně, rytmické jednotky a podobně se poněkud ztrácí samotný hudební tvar, jeho smyslová přitažlivost, nutná pro vnímání vlastně jakékoliv hudby. Stejně tak gejzíry tónů v intervalech, které jsou si všechny hierarchicky rovny, působí za chvíli zvukově fádně.

Ze všech tří sonát je hudebně nejpřitažlivější sonáta třetí. Její zvukový svět je utkán ze základního kontrastu "bodů" (jednotlivé tóny) a "bloků" (akordy a arpeggia), který je ještě podpořen principem neustálého přeznívání některých intervalů, vlastně jakéhosi zachycování tónů v časovém prostoru. Posluchačsky vděčnější je i rozdělení skladby na kratší úseky, věty, jejichž pořadí určuje interpret (řízená aleatorika).

Paavali Jumppanen je maximálně precizním a koncentrovaným interpretem. Jeho brilantní zvládnutí téměř nehratelné druhé sonáty je obdivuhodné. I on je však nejpřesvědčivější tam, kde kromě technické dokonalosti může předvést i smysl pro tektonickou gradaci nebo rytmický drive (Commentaire ze třetí sonáty).

Zvuk nahrávky je tradičně skvělý a dokonalý, jedinou drobnou chybičkou jsou poměrně dosti slyšitelné ruchy pedálu, a to nejenom v nižší dynamice (například čtvrtá věta Sonáty č. 2 ).

Vydavatel: Deutsche Grammophon/Universal

Stopáž: 60:09

Body: 4 z 6

Michal Nejtek

Narodil se v Litoměřicích, absolvoval Konzervatoř v Teplicích (klavír) a Hudební fakultu AMU v Praze (skladba). Píše symfonickou i komorní hudbu, věnuje se scénickým projektům (Lamenti, Pravidla slušného chování v moderní společnosti). Obdržel objednávky na nové kompozice od festivalů Donaueschinger Musiktage, Varšavský podzim a Klangspuren. Spolupracuje se skupinou The Plastic People Of The Universe (Obešel já polí pět, Pašije, Vlaková opera). Hraje na klavír a klávesové nástroje v několika formacích (NTS, Michal Nejtek Trio). Věnuje se i hudbě pro divadlo (Arnošt Goldflam, Jiří Ornest, Jana Svobodová atd.). Učil na Konzervatoři v Teplicích (hudební teorie, korepetice), na VOŠ Jaroslava Ježka dějiny jazzu, nyní učí na pražské AMU (kompozice).

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.