středa, 5. říjen 2005

Petr Iljič Čajkovskij

Napsal(a) 

Petr Iljič Čajkovskij Petr Iljič Čajkovskij
Symfonie č. 5 op. 64

Italské capriccio op. 45

Vojvoda op. 78

Neeme Järvi, Gothenburg Symphony Orchestra. Produkce: Lennart Dehn. Text: A, N, F. Nahráno: 8/2004 (symfonie), 12/2002 (Vojvoda), 7/2002 (Italské capriccio), Gothenburg Concert Hall, Švédsko. Vydáno: 2005. TT: 76:48. DDD. BIS Records AB BIS-SACD-1408 (distribuce Studio Matouš).

Neeme Järvi nahrával během své pozoruhodné kariéry s řadou orchestrů, Symfonický orchestr z Göteborgu , jenž se pyšní hrdým titulem "Švédský národní orchestr", je však asi jeho nejmilovanějším a nejčastějším partnerem. Podobně jako Simon Rattle v případě Birminghamu i Järvi z něho dokázal během krátké doby vychovat špičkové těleso, které hněte podle svých představ. Dalším jeho oblíbencem je Čajkovskij, jenž je jeho velmi emotivní, eruptivní osobnosti stejně blízký jako z jiné strany Valeriji Gergijevovi. Gergijeva zmiňuji proto, že nedávno vydal na sublabelu Philips (Decca) několik Čajkovského symfonií. Geniální Pátá symfonie je pro Gergijeva prostorem pro instrumentální divadlo, pro explozi kontrastních vášní. Järvi sice v sobě skrývá neméně emocí, má je však vždy pod kontrolou a pečlivě diferencuje a na základě perfekcionismu miniatur staví pevné mosty, horské hrady i romantické letohrádky v kouzelné přírodě údolních niv. Co se týká orchestrů, tak v kvalitě nenalézám mezi Vídeňskou filharmonií a Göteborskými symfoniky téměř rozdíl. Vídeňáci mají možná místy přece jen měkčí zvuk. Koncepčně je mi však bližší Neeme Järvi, což je pro mě rozhodující. Zvukově skvostné Italské capriccio předjímá symfonická balada Vojvoda podle Puškina. Jeden z méně známých důkazů, jaký prostor dávaly Čajkovskému programní žánry sledovat psychologické drama hrdiny; otvíraly svět lyriky. Tím, že titul vyšel ve špičkovém surroundovém formátu SACD, vyniknou na kvalitním přehrávači ještě více zvukové finesy, instrumentační mistrovství a také sugestivní dirigentovo pojetí.

Vydavatel: BIS Records AB/distribuce Studio Matouš

Stopáž: 76:48

Nahráli: Neeme Järvi, Gothenburg Symphony Orchestra

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.