pátek, 11. červenec 2003

Petr Iljič Čajkovskij: Smyčcový kvartet D dur op. 11, Smyčcový kvartet D dur

Napsal(a) 

booklet booklet
Firma Supraphon tentokráte sáhla k nahrávkám prvního Smyčcového kvartetu D dur op. 11 P. I. Čajkovského z roku 1871 a druhého Smyčcového kvartetu D dur A. P. Borodina z roku 1881. Tuto kompilaci musíme hodnotit především z hlediska zajímavosti postavení těchto dvou kvartetů vedle sebe. Shodují se tóninou i čtyřvětým rozvržením, a přestože je mezi nimi desetiletá "propast", mají určitě mnoho společného. V Čajkovského kvartetu, jehož premiéra takřka prolomila v Rusku předtím nepříliš pěstované komorní hudbě cestu, zaujme ve zdejším podání především dokonalá souhra všech hráčů, kteří spolu byli zvyklí spolupracovat již od roku 1955. První housle Břetislava Novotného vynikají zpěvností, a přitom nepřevyšují kantabilitu ostatních nástrojů. Na nahrávce Čajkovského kvartetu je u interpretů nutno ocenit, že hrají s maximálním nasazením a přitom s naprostou jistotou odhadují významnost jednotlivých úseků vět. Výborně pracují s dynamickými možnostmi a využívají jich k vystavění pestrostí, a přitom každá z vět působí zcela osobitým charakteristickým dojmem. Zároveň dokáží přednášet s takovou lehkostí a vtipem, že posluchači připadá, že není nic snadnějšího, než hrát komorní hudbu. Za známku kvality považuji zejména ničím nerušenou zvukovou hladkost jednotlivých nástrojů.

Borodinův kvartet nahrálo Kvarteto města Prahy na začátku 80. let přinejmenším ve stejné kvalitě jako u kvartetu předchozího. Struktura Borodinova díla vykazuje o něco větší dávku komplikovanosti a výraznější kontrasty mezi jednotlivými větami, s nimiž se hráči vyrovnávají se zřejmým potěšením. Toto se projevuje i v samotných větných označeních, takže například od třetí věty, která nese název Notturno , můžeme zcela oprávněně očekávat fluidum noční nálady a klidu. Nejoriginálněji rozhodně působí finální věta, která po rozvláčné introdukci nabízí hudbu plnou spádu a energie. Opět nelze jinak než konstatovat, že členové kvarteta si rozdělili své role spravedlivě a vzájemně pořídili technicky i přednesově precizní a přesvědčivý zvukový záznam.

V celkovém hodnocení nenacházím jedinou chybu, kterou bych interpretům chtěla vytknout. Snad jediné dva nedostatky se vyskytují v bookletu, který je k nahrávce přiložen. Jedná se o rok vzniku Borodinova kvartetu, který je za názvem díla uveden nesprávně (rok 1885 místo roku 1881) a o tiskovou chybu v anglické verzi průvodního textu rovněž k Borodinovu dílu. V datu narození skladatele se objevila číslice 8 místo 3. Spoléhám však na to, že anglicky hovořící posluchači sami odhalí, že čtyřletý skladatel by asi takovýto komplikovaný kvartet nenapsal. Nespornou kvalitu hudebního záznamu ostatně přidaný text stejně nemůže poškodit.

Vydavatel: Supraphon

Stopáž: 54:48

Nahráli: Kvarteto města Prahy: Břetislav Novotný - 1. housle, Karel Přibyl - 2. housle, Jaroslav Karlovský, Lubomír Malý* - viola, Zdeněk Koníček, Jan Širc* - violoncello

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.