Petr Iljič Čajkovskij, Erich Wolfgang Korngold: Koncert pro housle a orchestr D dur

„Hraní soudobé hudby neuvěřitelně obohatilo způsob, jakým interpretuji Čajkovského koncert,“ proklamuje Anne-Sophie Mutter na nápadném místě bookletu. Trochu podivné vztahovat tento symbol „romantismu“ k odtažité soudobé hudbě, ne? Světe div se, lze to a to dokonce nevídaně dobře. Právě průzračná, zcela nesoudobá struktura Čajkovského hudby nabízí Mutter materiál pro nečekané experimenty. Jsou hlavně dvojího druhu: témbrové a rytmické.

Ty první lze exemplárně předvést na trylcích (piŇ mosso, takt 119) na vrcholu gradace před triumfálním nástupem hlavního tématu první věty. Mutter je nehraje jako trylky, spíš nějaké elektroakustické signály, jako bleskově se střídající generované zvuky, jako svisty s přesně odměřenou dávnou šumu během nasazení. Romantická krása ani příkladné roztáčení trylku se nekonají.

Rytmické experimenty jsou snad ještě zajímavější. Mutter se umí v každé notě, v každé frázi odchylovat o přesně daný počet milisekund od pravidelného rytmického pulsu orchestrálního doprovodu (a činí tak téměř neustále, zcela nepředvídatelně a vskutku nemálo), aby se s ním zase v pravý okamžik sešla a napínala pozornost posluchače k prasknutí. V sólových úsecích – například úvod houslí před nástupem hlavního tématu poslední věty! – předvádí ještě něco navíc, něco provokujícího. Tok času smrskává a natahuje zcela podle libosti jako nějakou digitální stopu. Účinnost a fantazie takového počínání musí překvapit i toho, kdo zná koncert zpaměti.

Toto vše se dělo ve Vídni živě a o to je to neuvěřitelnější. Mutter je asi jediným žijícím houslistou schopným takhle detailně promyšleného, kontrolovaného, a přesto překvapivého výkonu přímo na pódiu a v jednom zátahu. Škoda, že není na konci záznamu potlesk, protože musel podle úsměvu sólistky na fotografiích z provedení vyrazit dech i jí samotné. Nedivím se. Tato nahrávka pro mě osobně ukončila pátrání po tom „pravém“ Čajkovském. Nestane se asi všeobecně přijímanou, protože je příliš náročná a vyžaduje množství poslechů. Ale vsadím se, že bude tajným tipem diskofilů ještě za mnoho let.

Vydavatel: Universal Music

Stopáž: 58:50

Body: 6 z 6 – tip Harmonie

Sdílet článek: