neděle, 21. červenec 2002

Petr Eben: Hommage Ä Henry Purcell, Deset chorálních preludií, Momenti d'Organo, Malá chorální partita, Versetti, Due preludi festivi per organo, Mutationes pro jedny nebo dvoje varhany

Napsal(a) 

booklet booklet
Představí-li si člověk kompoziční rozpětí Petra Ebena, který dokáže kupříkladu složit jak funkční liturgickou hudbu, tak i roztomilé písničky k příběhům o medvídkovi Pú, nezbývá mu než tiše žasnout. Stále se lze podivovat i jeho varhannímu dílu, které konečně (díky firmě Hyperion) celé postupně vychází v rámci řady "Varhanní hudba Petra Ebena". Musím se přiznat, že po předešlých dvou dílech jsem již nedočkavě očekávala "trojku" a že jsem ani tentokrát nebyla zklamaná. Halgeir Schiager obdržel plným právem v loňském roce za propagování a interpretaci Ebenových skladeb ocenění norských kritiků a rozhodně v jeho případě neplatí, že další díly jsou jen odvarem nebo suše tyjí ze vstupní prezentace. Po rozsáhlých dílech uvedených na předchozích dvou deskách jsou zde představeny drobnější a členitější kompozice. Schiager se jejich provedení ujal s pečlivostí sobě vlastní. Zřetelná artikulace (zvlášť výrazná v toccatových úsecích), přesná rytmika, logicky volená registrace, vhodná volba tempa v závislosti na akustice chrámového prostoru, to vše jsou varhaníkovy přednosti. Jeho interpretační názor je jasný a přesvědčivý. Osobně bych v úvodní skladbě Hommage Ä Henry Purcell příslušnými prostředky více zdůraznila radostnost, kterou zde autor mimo jiné vyzdvihuje (například pomocí prodloužení teček - kde to jde a je logické - či většího sražení krátkých hodnot), stejně tak v Risolutu (Malá chorální partita ), které mohlo vyznít více improvizačně. Takového charakteru se naopak podařilo dosáhnout ve slavnostních Due preludi festivi per organo . Vynikajícím zakončením celé nahrávky jsou bezesporu Mutationes , které lze hrát na jedny i dvoje varhany. Schiager využil chórového nástroje katedrály v Oslu, a tak příslušné části hraje - s patřičnou jiskrou - Kare Nordstoga.

Doplňkem výborné nahrávky je komentář k jednotlivým skladbám přímo od zdroje - autora.

Vydavatel: Hyperion / Classic

Stopáž: 76:07

Nahráli: Halgeir Schiager, Kare Nordstoga - varhany

Body: 5 z 6

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.