úterý, 15. březen 2005

Petr Eben: Eva Vítová

Napsal(a) 

booklet booklet
Baronet 2004, ISBN 80-7214-743 -9, anglické resumé, 479 s. Petr Eben, náš současník, je významným tvůrcem, jehož hudba získala respekt a oblibu v řadě evropských měst. Jeho jubilea bývají mnohde v zahraničí podnětem k pořádání festivalů, zejména jeho varhanní a sborové skladby mají nespočet zasvěcených interpretů. Kniha Evy Vítové s velkým vhledem a znalostí i s osobním podtónem komentuje a rekapituluje jeho dosavadní tvorbu a systematicky poté soustřeďuje a utřiďuje soupis opusů a v něm Ebenovy výklady vlastních děl. Text aktuálně zasahuje až do prvních roků 21. století, kdy bohužel skladatele začala ze společenského dění vyřazovat nemoc. Rozdělení na několik "zamyšlení" - kapitol, je skromným vyjádřením skutečnosti, že kniha věcně a s nadhledem, ve vyváženosti, vědeckosti a čtivosti, analyzuje v klasicky vymezených okruzích jednotlivé oblasti Ebenovy tvorby a její kontext. To vše standardními metodami tak, že výsledkem je plastický a objektivizovaný rozbor hudby, jemuž nechybí souvislosti a zařazení, i zdařilý pokus o zachycení osobnosti člověka. Ebena líčí jako výjimečného muže, pozoruhodně vybaveného umělce a bytostně věřícího, vnitřně "prozářeného" křesťana. Dává nahlédnout i do jeho soukromí, kde se vyjevuje jako člověk, který neumí říci ne, a proto celý život při psaní na objednávky nastavuje při práci noci i prázdniny, aby stihl termíny... Přičemž výsledkem jsou skladby originální invence a stejně originálních myšlenkových řešení, přes určité novátorství pevně zakotvené v tradicích a plné poselství. Kdyby kniha obsahovala jen těchto sedm kapitol a k nim anglické resumé, seznam děl (přepis skladatelova rukopisného seznamu) a soupis díla po žánrech doplněný o Ebenovy komentáře, byla by nesporně zajímavá, podnětná a dokumentačně spolehlivá; nicméně teprve ve spojení s druhou polovinou svého rozsahu je tato kniha tím, čím je, totiž svědectvím i pramenem. Obsahuje totiž několik Ebenových dosud nezveřejněných rukopisných statí (například o gregoriánském chorálu, o kritice, včetně "vzkazu mým milým interpretům"), ale hlavně většinu jeho výročních dopisů z období od 70. do konce 90. let. Psal je německy pro přátele, zde je poprvé zveřejněn český překlad. Čte se to jedním dechem: skladatel zde uvažuje o obecných věcech a po roce 1989 také inteligentně komentuje společenskou situaci, dává ovšem hlavně nahlédnout do rodinných poměrů a vyznává se z potěšení, které mu dávalo cestování spojené s vlastními vystoupeními nebo s návštěvou koncertů, kde zněla jeho díla. Přiznává přitom permanentní tvůrčí i organizační vypětí. Jsou to pohledy do jeho vnitřního světa značně stylizované, žádné skutečné zpovědi ani sled historek či vzpomínek, ale jsou přesto velmi osobní a dotvářejí obraz o něm lépe než co jiného.

Body: 0 z 6

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.