úterý, 10. únor 2004

Pëteris Vasks: Symfonie č. 2, Koncert pro housle "Ta-la-gaisma"

Napsal(a) 

booklet booklet
Peteris Vasks se narodil roku 1946 v Lotyšsku a nahrávka s jeho dvěma rozměrnějšími skladbami poskytuje možnost seznámení s částí hudební kultury, o níž máme velmi mizivé až žádné znalosti. Vasks je všestranným hudebníkem. Už v šestnácti letech se stal kontrabasistou orchestru opery v Rize, jako syn protestantského faráře však nemohl studovat ve své zemi, zatímco v tolerantnější Litvě ano. Po návratu do Rigy působil dále v orchestru, postupně se však stále více soustředil na skladbu. Teprve po absolvování prezenční vojenské služby mu bylo umožněno pokračovat ve studiu na Lotyšské hudební akademii skladbu (1973-78). Je obdivovatelem Witolda Lutosl/awského, Henryka Góreckého, Krzysztofa Pendereckého a Georga Crumba, jejichž díla se stala jeho prvním vodítkem v samostatné kompoziční práci. Snaží se soudobé kompoziční techniky spojovat s lidovými elementy své země, věří, že hudba a umění mohou pomoci řešit krizi společnosti. V mezinárodním hudebním životě je dnes stavěn do řady s Polákem Goreckým, Estoncem Pärtem a Gruzíncem Kančelisem. Houslový koncert Ta-la- gaisma (Vzdálené světlo) na tomto snímku je z roku 1997. Téhož roku měl premiéru při salcburských Festspiele a bylo to první zde provedené dílo litevského skladatele. Koncert byl komponován na popud Gidona Kremera, s nímž pojí skladatele vzpomínky na stejná místa, na kterých prožívali dětství, aniž se tehdy znali. Druhá symfonie (psaná na objednávku BBC a Bournemouth Symphony Orchestra) je z roku 1999 a má být reflexí historického přelomu po pádu sovětského režimu: reminiscence na Šostakoviče nejsou náhodné. Vzhledem k tomu, jak málo příležitostí k seznámení se soudobou tvorbou okolních zemí nabízí běžný koncertní repertoár, poskytují dvě Vasksovy skladby pouze vzorek. Vasks představuje onen její proud, jenž věří na soudržnost formy, účinek melodie a instrumentace a další řemeslné samozřejmosti, ale i na tak metafyzické věci, jako je sdělná a sdílená hudební myšlenka. Kdo (jako já) věří na tyto předpoklady také, bude Vasksovým vděčným posluchačem.

Vydavatel: Ondine / Classic

Stopáž: 73:21

Nahráli: Tampere Philharmonic Orchestra, John Storgards - housle, Ostrobothnian Chamber Orchestra, Juha Kangas

Body: 4 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.