pondělí, 2. prosinec 2002

Peter Gabriel: Up

Napsal(a) 

booklet booklet
Nepříliš lichotivá inventura rockové scény posledních let zůstává nadále smutnou pravdou. Naděje však umírá poslední. Anglický zpěvák Peter Gabriel na svém deset let netrpělivě vyhlíženém albu Up (Vzhůru) například zosobňuje vše, po čem toužíme: činí z rocku bující organismus okysličený exotickými rytmy, udává mu nové vize a zvyklosti; vymaňuje ho z tradičních center a zbavuje univerzálních šablon. Vedle toho patří ke společensky nejangažovanějším světovým umělcům; třeba už tím, že spoustu věcí domýšlí daleko za horizont běžnosti. Při pražské konferenci Forum 2000 například prohlásil: "Přimlouvám se za finanční podporu určenou hudebníkům z třetích zemí, aby si mohli založit jakousi svou kulturní říši. Ta by také nakrmila 'bosé' země a zároveň propagovala jejich umění." Věděl o čem mluví, vždyť své vydavatelství Real World a legendární festival WOMAD už dávno proměnil v tranzitní prostor právě pro takové hudebníky. Síla Gabrielovy osobnosti a neudolatelné přesvědčení, že kreolizace kultur je přirozeným důsledkem touhy vymanit se z globalizační šedi, pak získala pro world music nemalou část pevné půdy pod nohama a nabourala domýšlivou nafoukanost Západu. Snad proto mu kdysi - i díky svádivému jménu - přiřkli titul Archanděla. Ale je jím opravdu? Rozhodně ne, to spíš cizelérem, vždy o krok dopředu uvažujícím krotitelem nejmodernějších technologií, hledačem zvuků a východisek, citlivým hráčem mnohabarevného domina; tvůrcem alb nestranících se ani popové melodičnosti, racionálně uvažující v mezích showbussinesu. A také zpěvákem s emotivně nezaměnitelným hlasem, který 'rád ve své hudbě popisuje věci, dající se jen stěží vyjádřit', zapojujíc přitom i nyní do hry vedle stálých spolupracovníků tvořivé hudebníky z dalekých zemí, pomáhající mu odhalovat skryté možnosti rocku budoucnosti: egyptského bubeníka Hossama Ramzyho , indického houslistu Shankara , virtuóza na talking drum Assane Thiama od Youssou N'Doura, americké gospelové zpěváky The Blind Boys Of Alabama i dunivý indopakistánský Dhol Foundation . Takto z tradičního rockového pojetí vykolejená hudba se pak může elasticky rozpínat, brát na sebe nečekané podoby, pohrávat si s hlasitostí - od šepotu po zabijácké výbuchy - být zasněná i katedrálově mohutná, to když v oratoriu Signal To Noise nechá naplno rozeznít londýnský symfoňák a hlas fenomenálního Nusrata Fateh Ali Khana , jež s ním tuto skladbu před svou smrtí v roce 1997 začal natáčet. V tomhle zůstává Gabriel nepřekonatelný. Zakotvený v minulosti, přesto čerstvý, výrazově vzrušivý, překvapivý. V albovém textovém kukátku se jako vždy přesýpá šklebivá ironie, filozofické rozvahy i chápavá konejšivost, stejně tak fakt, že odemknout Gabrielovy nové písně napoprvé ani tentokrát nelze. Při vší umělecké velikosti a mnohavrstevnosti se nejedná o převratné album, přesto do poslední noty stvrzuje očistné trendy současné hudby, které koneckonců Peter Gabriel kdysi s mnoha jinými odstartoval.

Vydavatel: Real World / EMI Monitor

Stopáž: 66:48

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.