středa, 23. duben 2003

Per Norgard: Symfonie č. 6 "Na konci dne" Terrains Vagues

Napsal(a) 

Jméno tohoto dánského skladatele, který se narodil v roce 1932, je dnes nejen jedním z poznávacích znamení dánské soudobé hudby, ale stojí na čelných místech v kontextu hudby soudobé evropské - zejména pak té, jejíž autoři začínali tvořit po druhé světové válce. Kořeny NłrgĹrdova hudebního myšlení v mnohém spadají do tradice evropského serialismu a kompozic intenzivně pracujících s barvou nástrojů (tak jako Györgi Ligeti ad.). Obě tato východiska - byť v mnoha různých polohách - jsou z nahrávky relativně nových autorových skladeb dobře čitelné. Z polarity těchto dvou kompozičních rovin zároveň vyvěrá vše dobře i hůře čitelné, co k našim uším pod taktovkou mladého dirigenta Thomase Dausgaarda doléhá. Symfonie č. 6 vznikla v roce 1999 u příležitosti miléniových oslav. Je rozsáhlou půlhodinovou kompozicí velmi temného ražení s akcentem na hluboké a hutné polohy orchestrálního tělesa, které jsou - vzhledem ke značné rozloze skladby - vlastně jen občas členěny vyššími barevnými rejstříky. Snad dílem dirigentovým, dílem pak zvukově technologickým se onen temný hutný zvukový vjem stává tím, co při celkovém poslechu určuje ponurou, zvukově občas unavující náladu. Jemné instrumentální detaily (pizzicata, drnkací nástroje, ostré nonlegatové figury vyšších dechových nástrojů), které by mohly zvukově doslova "rozčesávat" převládající hutný opar orchestrální barvy, jsou dynamicky dost upozaděny a v akustickém prostoru orchestru se vlastně pocitově ztrácejí. Zcela jinak naopak vyznívá o něco mladší skladba zkomponovaná v roce 2000 na objednávku BBC Symphony Orchestra. Název skladby - Terrains Vagues - odkazuje podle autora kamsi do prostoru mezi přírodou a kulturou, nekultivovanou zemí a civilizací. Skladba je pak částečně inspirována stejnojmennou básní dánského spisovatele Klause Rifbjerga. Jde o kompozici mnohem více koncentrovanou, méně spjatou s tradičním symfonickým myšlením, více naopak operující v rovině kolážovitého způsobu kompozičního myšlení a silně kontrastního zacházení s orchestrálními barvami. Sléval-li se akustický prostor Symfonie do temného shluku orchestrálních barev, Terrains Vagues naopak exponují rozmanité instrumentační palety členící akustický prostor jak kompozičně, tak zvukově. Precizněji pojatá práce ve stereofonní bázi pak dodává celému snímku výrazně větší plastičnost a skladbu jako takovou činí posluchačsky atraktivnější. Celé album je tak - lidově řečeno - "půl na půl". Přihlédneme-li však k tomu, že pojem o severské hudbě je v našich končinách nevalný, CD tak může docela slušně tento pojem vylepšit o hudbu autora, který je dnes v evropském kontextu vlastně již klasikem.

Vydavatel: Chandos / Panther

Stopáž: 55:44

Nahráli: Danish National Symphonic Orchestra, Thomas Dausgaard

Body: 3 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.