neděle, 16. únor 2014

Pavel Šporcl - My Violin Legends

Napsal(a) 

Pavel Šporcl - My Violin Legends Pavel Šporcl - My Violin Legends

Pavel Šporcl – housle, Petr Jiříkovský – klavír. Text: A, N, F, Č. Nahráno: 5/2013, Zvukové studio HAMU, Praha. Vydáno: 2013. TT: 67:13. 1 CD Supraphon SU 4141-2.

Alb tohoto typu obsahuje světový katalog desítky. Přesto je nový počin Pavla Šporcla výjimečný – prezentací (propagací) skladeb českých virtuosů a učitelů, interpretační úrovní, dramaturgií. Jsou to sice dílka, která se zařazují do škatulky přídavky, ale mají na první poslech zřejmé kvality, které přesahují národní dimenzi. Ostatně všichni měli ve své době zahraniční zkušenosti a byli velmi uznáváni a oslavováni – Kocian, Ondříček, Laub. O Kubelíkovi dobový tisk před první světovou válkou dokonce psal jako o největším světovém virtuosovi. Pan Šporcl je tedy v dobré společnosti... Kromě dvou největších Drdlových hitů – SouveniruSerenádě – jsou to skladby, které nejsou obecně známy. Všichni koryfejové houslí potvrzují, že byli i zdatní skladatelé. Sice nijak nevybočovali z dobové produkce typu například Jenö Hubaye či Fritze Kreislera, ale komponovali kvalitní hudbu s výraznými melodickými myšlenkami a samozřejmě všechny skladby jdou houslistovi „do rukou“. Pavel Šporcl hraje kousky s okouzlující elegancí, espritem, citem pro styl, patřičnou špetkou melancholie a s technickou jiskrou (viz například Kubelíkova Burleska nebo Laubovo Saltarello ). Výborně jej doprovází jeho dlouholetý klavírní partner Petr Jiříkovský . Zvlášť musím zmínit rámec desky. Prvním trackem je totiž hodně vydařený opus Jaroslava Kociana amerického střihu Olds Folks at Home , na závěr desky zařadil houslista svoji Českou nostalgii – jako by exulant v době světové hospodářské krize vzpomínal v Americe na domov v Čechách, kde ukázal, že umí skladbu nejen vybavit pěknou melodikou, která vám uvízne v paměti, ale dokáže logicky vystavět delší plochu... Velmi příjemný titul!

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.