středa, 16. říjen 2002

Paul Motian and the E.B.B.B.: Holiday for Strings

Napsal(a) 

Koncept Motianovy kapely se dvěma kytarami a stejným počtem saxofonů je ojedinělý nejen zmíněnou instrumentací, ale i kompozičním inovátorstvím, nezaměnitelným zvukem a způsobem postmoderního míšení vlivů. Při poslechu mohou posluchači bezděky vytanout desky Pata Methenyho, Billa Frisella, Joe Lovana či Kurta Rosenwinkela. Posledně jmenovaný měl s E.B.B.B. dlouho co do činění a na jeho dnešní tvorbě se to nepochybně projevuje. Vlivy ostatních zmíněných interpretů vysledujeme nejen v přístupu k improvizaci a kompoziční svobodomyslnosti, ale také v soundu jednotlivých protagonistů alba: Oba kytaristé ve své hře kombinují prvky stylů právě Pata Methenyho, Billa Frisella a v neposlední řadě i svého kapelového předchůdce Rosenwinkela. Monderův medově se táhnoucí tón připomíná Frisellův tak silně, že je možno jej omylem i zaměnit. Cardenas naopak více čerpá z Methenyho, včetně jeho kulatého zvuku. Virtuozitu všech muzikantů není třeba zdůrazňovat.

Paul Motian se v této společnosti musí cítit podobně jako Roy Haynes mezi mladými lvy, tedy výborně. Tento harcovník jazzových bicích tak společně s dalšími představiteli legendární jazzové generace, Jonesem a Haynesem, reprezentuje příď hudebního ledoborce bořícího konzervativní ledy. Tvorba těchto celebrit nás zároveň nenechává na pochybách, kdo je v současnosti největší inspirací pro mladé jazzové bicisty. Většinu hudebního materiálu na album pochopitelně dodal samotný leader, se svojí troškou do mlýna však přispěchali i oba kytaristé. Dva kousky z éry Tin Pan Alley od Richarda Rodgerse zaokrouhlují počet skladeb na deset. Zvláště téměř frisellovsky rozverná verze Rodgersovy Oh, What a Beautiful Morning je vyvedená, ovšem ani It Never Entered My Mind s lyrickým Cardenasovým sólem nezůstává pozadu. Úvodní Motianova Arabesque předjímá charakter nahrávky a možná by se neztratila na leckterém albu labelu ECM. Rytmická i melodicko-harmonická nesvázanost se pak více či méně prolíná celým zbytkem skladeb vynořujíc se v podobě podmanivých zvukových ploch, neklidných bicích a neotřelých kytarových barev. Motianovo CD Holidays for Strings dokazuje, že i posluchačsky náročná hudba může být v pravém slova smyslu krásná.

Vydavatel: Winter & Winter / 2HP Production

Stopáž: 43:03

Nahráli: Paul Motian - bicí, Anders Christensen - baskytara, Chris Cheek - tenor sax, Pietro Tonolo - tenor sax, soprán sax, Ben Monder, Steve Cardenas - g

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.