Pascal Dusapin: 7 etud pro klavír ś quia

Dusapin patří ke zcela jiné tradici soudobé hudby, a to k té xenakisovské, ve Francii mimořádně živé. Na Dusapinových strukturách je poznat inspirace jeho velkým učitelem, jsou však podstatně méně výbušné a přísné. Tu a tam – někdy i trochu nesourodě – vybočují ze slyšitelné organizace směrem k tanečnímu rytmu nebo neústupným nepravidelným ostinátům. Měl-li bych být upřímný, tak Dusapinovy etudy asi nebudou takovým mezníkem jako ty Ligetiho.

Pro Dusapina byly etudy zároveň „přípravou“ k psaní klavírního koncertu. V tom svůj účel rozhodně splnily. Dusapin v ś quia nezůstává své pověsti skvělého orchestrálního skladatele nic dlužen. Orchestr je tu veden velmi neotřele. Jako by nebyl ani doprovodem, ani protihráčem sóla, ale jeho akustickým prodloužením. Jednotlivé nástroje se jakoby navěšují na stavební kameny klavírní sazby a dělají jim barevné a rytmické chvosty překvapivého účinu. Dusapin tradičně zvolil tři věty, ovšem bez tradičních oblouků, se závěrečným osaměním sóla, a přesto s velkým účinkem. Klavírní koncert tedy jakoby „doorchestrovává“ etudy a jejich občasná úskalí hravě překonává.

Dvojalbum je opravdu luxusně vybaveno, protože doplněno více než hodinovým DVD s profesionálními dokumenty z příprav etud i koncertu a potom dvěma „čistými“ záznamy etud 1 a 4 . K tomu krásně sejmutý zvuk piana, zprostředkovávající množství jemných rezonancí. Chtělo by se říct, že takhle se má nová hudba prezentovat: pro ucho, pro oko, pro mozek. Jestli právě tohle je hudba, která si to zaslouží, rozhodne až budoucnost.

Vydavatel: NaĘve / Classic

Stopáž: CD: 83 min, DVD 75 min

Body: 5 z 6

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější