Cincinnati Symphony Orchestra, Jesús López-Cobos. Produkce: Robert Woods. Text: A, N, F. Nahráno: 2. – 3. 5. 1993, Music Hall Cincinnati, Ohio. Vydáno: 2007. TT: 70:57. DDD. 1 CD Telarc 80356 (distribuce Classic).
Italský skladatel Ottorino Respighi (1879 – 1936) studoval v Bologni a pokračoval ve studiích v Petrohradě u Rimského-Korsakova. Tímto autorem byl pak ve své tvorbě velmi ovlivněn, podobně jako svými výraznými současníky R. Straussem a Ravelem. Respighiho skladby vycházejí ze snivé zvukomalby, ale dokáží zaujmout i dramatickými pasážemi. Orchestrace pak staví většinou na smyčcích, ale v pravou chvíli využívá i údernosti žesťů nebo bicích. Nejznámější díla byla věnována městu Římu, kde se Respighi usadil po získání místa na konzervatoři v roce 1913. Volný triptych symfonických fresek Římské fontány (1916), Římské pinie (1923) a Římské slavnosti (1928) představuje básnické ztvárnění obrazu města v různých historických obdobích zachycené mnohovrstevným úhlem pohledu. Respighi nevynikal osobitou koncepcí ani výrazivem, ale hudební myšlenky propracovával s poezií a elegancí. Jednotlivé věty této skladby vycházející z historie města od pronásledování prvních křesťanů, přes středověká a renesanční témata se obloukem vracejí k tepu soudobého moderního města. Křesťanskými tématy se výhradně zabývá další skladba této nahrávky s názvem Chrámová okna (1927), inspirovaná Evangeliem sv. Matouše, postavou Archanděla Michaela, příběhem sv. Kláry a vítězným bojem sv. Jiří. Na základě autorovy cesty do Brazílie v roce 1927 vznikla pak třetí uvedená skladba Brazilské imprese , v níž Respighi ztvárnil velmi různorodé vjemy z latinskoamerického prostředí a logicky užil i tamní specifické rytmy. Přesto však zůstává spíše zasněným pozorovatelem a zdrženlivým tlumočníkem silných dojmů. Cincinnati Symphony Orchestra hraje ve všech třech skladbách velmi přesně, pregnantně a zněle a dirigent Jesús López-Cobos vede jednotlivé sekce i nástroje zcela profesionálně. Respighiho hudba však v tomto podání působí přece jenom mírně odtažitě, jakoby prosta emocí. Respighiho impresionismus by možná snesl o něco méně preciznosti, ale nemůže se obejít bez vůní a barev, aby mohl získat potřebnou plasticitu a charakter a vtáhnout tak posluchače do mystických hudebních obrazů.
Body: 4 z 6