pondělí, 27. červen 2011

Oskar Rózsa, Partnership Unlimited - Live in Bratislava

Napsal(a) 

Oskar Rózsa, Partnership Unlimited - Live in Bratislava Oskar Rózsa, Partnership Unlimited - Live in Bratislava

Oskar Rózsa – baskytara, Martin Valihora – bicí, Ondrej Krajňák – piano, Fender Rhodes, Eugen Vizváry – el. piano, syntezátory, Miroslav Hloucal – trubka, křídlovka, Radovan Tariška – alt a soprán saxofon, Ondřej Štveráček – tenor saxofon. Nahráno: live, Divadlo Aréna, Bratislava, 16. 9. 2010. Vydáno 2011. TT: 73:33. 1 CD Studio Excellent R930005-2-331.

Oskar Rózsa není jen vynikající basista, ale skutečně všestranná osobnost slovenského hudebního života. Nepohybuje se jen v jazzu a pop music, ale produkuje také hudbu pro film (filmovou kompozici studoval na Berklee College), divadlo či třeba počítačové hry. Mimoto na sebe v poslední době upozornil coby vážnohudební skladatel a dirigent (což je obor, který původně vystudoval), když nedávno uvedl svou kantátu pro soprán, sbor, soubor bicích a symfonický orchestr (nahrála Filharmonie Bohuslava Martinů na CD Under My Spell ).

V souvislosti s albem Partnership Unlimited je třeba připomenout hlavně jeho minulost „šedé eminence“ jazzových projektů, které na Slovensku uvedl v život a spojil v nich mimořádné instrumentalisty své generace. Například v souvislosti s jeho albem Barflies (Millenium Records, 2003) se hovořilo o slovenské odpovědi na severskou podobu „nu-jazzu“. Na snímku Oskar Rózsa Sextet (Hevhetia, 2003) dokázal vybičovat k mimořádným improvizačním výkonům celou eskadru slovenské jazzové špičky. Za zmínku stojí i experimentální album Presence (Hevhetia, 2006) či fusion trio Universal Cure (Hevhetia, 2008).

Na linii těchto nahrávek zde Rózsa navazuje jen částečně. Partnership Unlimited byl název jednorázového projektu, který vznikl na podnět Bratislavských jazzových dní 2009 a spojoval Rózsovu jazzovou kapelu s avantgardním Hugo Kauder Triem (hoboj, viola, klavír) a s inspiracemi z oblasti lidové hudby. Nicméně název formace se posléze zobecnil do podoby nálepky pro volné uskupení hráčů, kteří s Rózsou na jazzových pódiích vystupují.

Záznam z bratislavského Divadla Aréna zachycuje v úplnosti koncert česko-slovenské „all-stars“ formace (zdá se, že s minimem střihů). Většinu skladeb složil právě Rózsa, zajímavé však je, že spoluautorem aranží je mladičký Vladislav Šarišský (1984), který se věnuje hlavně klasice, ale s Rózsou spolupracuje na symfonických projektech pro Martina Chodúra či Janu Kirschner.

Rózsovi se zde podařilo spojit nejen výrazné české a slovenské hráče, ale především osobnosti s odlišným zázemím. Rózsa, Valihora, Vizváry (tedy rytmika) jsou napojeni spíše na jazz-rockovou fusion, Tariška, Štveráček, Krajňák, Hloucal inklinují spíše k straight-ahead scéně. Podstatné je, že syntézou těchto světů vznikla hudba dokonale kreativní, s neskonalým drivem a skvěle využívající předností účastníků, ale hlavně překlenující zábrany, které některým z nich (třeba Štveráček, Tariška) patrně nedovolují tímto směrem jít v jejich vlastních kapelách.

Oproti nahrávce Sextetu (2003) zde není Rózsa natolik kompozičně nekonvenční a kapela setrvává spíše u tradičního sledu témat a sól. Podobné jednorázové all-stars bandy na tomto modelu často staví a nejinak je tomu zde. Nicméně míra vzájemné empatie podporuje sólisty k neskutečně energickým výkonům. Patří k nim třeba velmi inteligentně vystavěná sóla pianisty Ondreje Krajňáka (Theme III , Back To Limbo ), proslulá frenetická sóla Radovana Tarišky na altku, jemuž zjevně svědčí odlišný kontext, než ve kterém ho obvykle známe (např. v Song For Sandra s vtipnou citací Davisova Jean Pierre ). Trumpetista Miroslav Hloucal se zde prezentuje v procítěných přednesových pasážích (např. v baladě Platonov , kterou Rózsa složil původně pro inscenaci Čechovovy stejnojmenné hry) a překvapivě i s amplifikovanou trubkou (Vizváryho Song For Sandra ). Rózsa jako inscenátor toho všeho stojí spíše v pozadí (sólo má pouze v Battering Ram ), znatelně o něm však celou dobu víme a v tandemu s Valihorou dodává celku neskonalý tah. Finálnímu mixu rovněž nelze upřít vynikající zvuk.

Basista opět prokázal své výtečné producentské schopnosti a cit pro překračování zaužívaných klišé. Doufejme, že se v této společnosti brzy ukáže i v Česku.

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Petr Vidomus

V Harmonii zakotvil na podzim 2004, kdy si jej na základě reportáže z francouzského jazzového festivalu vybrala jako svou náhradu Petra Konrádová (Petro, díky!). Stal se editorem jazzové rubriky časopisu, což znamená, že pro vás vybírá ta nejzásadnější témata, která hýbou světem tohoto žánru, dohlíží na kvalitu článků a v neposlední řadě sám píše. Do jeho textů se může promítat láska k sociologii, Francii a jazzrocku 70. let. Mimo to má rád dobré víno, cestování a fotografii. Můžete jej znát také coby hlas stanice ČRo Jazz.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.