středa, 25. srpen 2004

Orlando Gibbons: With a Merrie Noyse (Second Service & Consort Anthems)

Napsal(a) 

booklet booklet
Tradice chrámových chlapeckých a mužských sborů v Anglii má hluboké kořeny a ani The Choir of Magdalen College Oxford není výjimkou. Jeho prostřednictvím se na trh dostává další z nahrávek, které seznamují s tvorbou anglických renesančních skladatelů; po Byrdovi, Fayrfaxovi, Tallisovi, Ludfordovi a dalších je to Orlando Gibbons (1583 - 1625). Žil krátce za vlády Alžběty I. a Jakuba I., obklopen uznáním, a třebaže se o něm dokonce někdy hovořilo jako o "anglickém Palestrinovi", ocitl se na prahu raného baroka. Pokud bych chtěla při hodnocení tohoto CD postavit pomyslný žebříček, dramaturgii patří jedna z nejvyšších příček. Ačkoliv Gibbons zanechal také cennou komorní tvorbu a například světské písně, interpreti se soustředili na jeho duchovní skladby a nastudovali ukázky ze všech jejích hlavních forem: vícehlasé písně, "service" (officium) a anthemy. Řadu zajímavých informací z dějin alžbětinské hudby, ale také ze studia konkrétního pramene, obsahuje booklet. Není divu, text a také rekonstrukce nejrozsáhlejší skladby - Te Deum ze Second Service - pochází z pera muzikologa Davida Skinnera , který se touto oblastí staré hudby zabývá i jako vydavatel a úspěšně spolupracoval třeba na nahrávkách The Cardinall's Musick. Interpretační poznámky v důležitém dobovém rukopise vedly Skinnera k závěru, že se na provozování větších církevních skladeb podílely skupiny nástrojů, v našem případě consort gamb v rukou členů britského renomovaného souboru Fretwork . Do Gibbonsova "poloprofilu" bezesporu náleží také osvěžující sólové varhanní vstupy (Jonathan Hardy ), které připomínají jeho slavné působení jako varhaníka ve westminsterské katedrále.

Nejslabším článkem celého projektu je podle mého názoru právě hlavní protagonista, chlapecký sbor z Magdalen College, jehož výkon - při vší úctě - má své hranice, dané dynamickou plochostí a jednotvárností výrazu. Čím sevřenější útvar sbor zpívá, tím lépe. Velice dobře tak vyzní dvě krátké duchovní písně, kdežto zmíněné Te Deum ztrácí gradaci. Uvažme však, že základním úkolem sboru je sedmkrát týdně zpívat v kolejní kapli, nikoliv připravovat reprezentativní koncerty nebo zvukové snímky (i když ani o ty není nouze). Nahrávka tím získává punc "autentičnosti" - a o dramatický kontrast se nakonec výtečně postarají sólisté, mezi nimiž září Rogers Covey-Crump .

Vydavatel: Harmonia mundi / Classic

Stopáž: 59:40

Nahráli: Jonathan Hardy - varhany, Rogers Covey-Crump, Steven Harrold - kontratenor, Peter Harvey - baryton, Stephen Connolly - bas, Fretwork, The Choir of Magdalen College Oxford, Bill Ives - dirigent.

Body: 4 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.