středa, 23. únor 2011

Organ Romantic in Opava - Mário Sedlár – vahany

Napsal(a) 

Organ Romantic in Opava - Mário Sedlár – vahany (Mendelssohn, Schneider-Trnavský, Liszt, Schmidt, Grešák, Wiedermann, Reger) Organ Romantic in Opava - Mário Sedlár – vahany (Mendelssohn, Schneider-Trnavský, Liszt, Schmidt, Grešák, Wiedermann, Reger)

(Mendelssohn, Schneider-Trnavský, Liszt, Schmidt, Grešák, Wiedermann, Reger)

Mário Sedlár – varhany. Produkce: Ctibor Kolínský. Text: A, N, S. Nahráno: 7/2009. Vydáno: 2009. DDD 1 CD Diskant DK 0124-2 131.

Záslužný počin uskutečnilo na sklonku loňského kalendářního roku slovenské hudební vydavatelství Diskant – mimochodem v posledních šesti letech největší producent vážné hudby na Slovensku, když vsadilo na titul, u něhož se nedá předem sázet na atraktivitu.

Varhanní hudba je dnes sama o sobě záležitostí spíše menšinového okruhu zájemců, o to více se cení chuť vstupovat do projektů, které nejsou zrovna dvakrát lukrativní. Mecenášství tohoto druhu je třeba jen uvítat. Projekt navíc podpořil i slovenský Hudobný fond.

Dramaturgie CD, jak titul výstižně napovídá, je postavena na závažných i menších dílech romantických autorů německé, české a slovenské kulturní provenience. Je mezi nimi citelná vazba a spřízněnost, neboť je v 19. a 20. století spojovalo kulturní ovzduší Vídně. Tyto národnostní vazby a přesahy sehrály zejména v romantismu důležitou roli. Tleskám naprosto promyšlené a vyvážené dramaturgii – každá skladba je řazena na způsob kontrastu, liší se charakterem, technickou náročností, propracovaností, barvou a zvukovostí. Velká díla se zde střídají s menšími, aby poté mohla zaznít bohatě zvukově a barevně monumentální práce s meditativně vyznívajícími částmi. Celkově vše graduje až k onomu pomyslnému vrcholu, aby od něj směřovalo zpět k drobným liniím. Závěr tvoří velkolepě vyznívající varhanní fantazie, která po vzoru obrovitých Mahlerových symfonií usiluje o zvukovou monumentalitu.

Velký zvuk, podmanivá barva a výrazovost – zásadní estetické ideály romantické epochy – se začaly záhy promítat i do stavby varhan. Varhanáři se snažili těmto snahám vyjít vstříc a chtěli asociovat představu velkého symfonického orchestru. Proto zaváděli nové technické prvky jako volné kombinace rejstříků, žaluzie či crescendový válec. Nic z toho nechybí nástroji opavské konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie – tedy jeho současné podobě po generální opravě z roku 1991, které si zvolil interpret Mário Sedlár . Varhany pochází z dílny známé krnovské varhanářské firmy Rieger-Kloss. Mají tři manuály, elektrickou trakturu a 56 rejstříků. Původní varhany byly postaveny roku 1892 slavnou krnovskou předchůdkyní – firmou Gebrüder Rieger.

A nyní k výběru repertoáru: Mendelssohn, Liszt a Reger jsou zosobněním svaté trojice německé romantické varhanní literatury. F. Mendelssohnovi je zde věnována pozornost v podobě podmanivé 4. sonáty B dur . Na ní interpret ukázal zkušenost koncertního, technicky zdatného hráče, který rozumí obsahu hudby, dokáže jí působivě rozezpívat, zvlášť v lyrických místech. Netradiční výběr zaznamenávám u neotřelé skladby, hluboké a meditativní Salve Regina Franze Liszta, která bez jakýchkoliv otazníků podtrhuje autorovu religiozitu. Lisztovo Salve Regina je v Sedlárově pojetí dílem citlivé interpretace a nepodbízivé registrace – hudba hladí po duši a interpret jí dodává vskutku podmanivý charakter.

První pomyslný vrchol přináší zvukově vyvážené, brilantní Schmidtovo Preludium a fuga D dur , začínající hned v úvodu mohutnými kaskádami akordů a virtuózními pasážemi. V interpretově podání téměř sedmiminutová skladba, na níž je patrné s jakou lehkostí a noblesou se dokázal vypořádat i s efektními a technicky těžce hratelnými místy bouřlivého romantického Schmidtova díla, ve kterém se dokonce objeví i zvony. Díky vhodně zvolené registraci a citlivému frázování vyniká romantická barevnost nástroje a to v intencích romantické zvukové estetiky.

Dostáváme se ke konci století a tím pádem ke skladbám, které jsou přímo postaveny na barvě a práci se zvukem, rozrušují klasickou funkční harmonii a experimentují se zvukovostí. Úlohu dramaturgického intermezza dostaly jednak obě kompozice slovenského autora Jozefa Grešáka z Varhanní knihy pro Ivana Sokola , jednak i Wiedermannovo chorální preludium na píseň Chtíc, aby spal .

Závěr romantismu by nebyl dostatečně autentický, kdyby nezazněla hudba nejslavnějšího německého autora Maxe Regera, jehož velkorysá koncepce fantazie a fugy na protestantský chorál Halleluiah, Gott zu loben , jej staví na piedestal varhanní literatury. Skladba neočarovává ani tak samotným obsahem, jako výrazem, velkolepostí, řemeslnou prací, hutností, nemá jednotící myšlenku, spíše vrství řetězce rozmanitých akordických spojů a vytváří tím jejich plynulou gradaci.

Podtrženo, sečteno – Mário Sedlár nabídl umění mocného výrazu, jehož přirozenost spojená s vytvářením hudebního napětí nemá nic společného s okázalostí, nebo prázdnou virtuozitou. Skladby podbarvil vkusnou a barvitou registrací. Škoda, že některé části, např. úvodní věta Mendelssohna, zní poněkud neostře a to díky „zvláštní“ definitivní zvukové úpravě, případně vzdáleností mikrofonů od nástroje u nahrávání ve velké akustice opavské konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie. Je proto lepší u poslechu nastavit zvukový ekvalizér přehrávače na výraznější a jasnější reprodukci výšek.

CD představuje reprezentativní průřez děl velkých skladatelů romantické epochy německého kulturního okruhu. Proto jej vřele doporučuji nejenom milovníkům varhanní hudby, ale i těm z posluchačů, kteří se s romantickou literaturou seznamují.

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.