Nigel Kennedy – housle, Polský komorní orchestr, Jakub Haufa – housle, umělecký vedoucí, Monika Raczynska – cembalo, Taro Takeuchi – loutna, barokní kytara. Režie: John Stanley. Text: A, N, F, Š. Titulky: F, N, Š, I. Nahráno: live, 2005, Carcassonne. Vydáno: 2006. TT: 83:53. Obraz. formát: NTSC 16:9. Zvuk. formát: Linear PCM Stereo, 5.0 Surround, Dolby Digital 5.0 Surround. 1 DVD EMI Classics 09463 6590899 (EMI).
Jihofrancouzské středověké město Carcassonne a velkolepá open-air scéna tamější citadely se před dvěma lety staly dějištěm unikátního vystoupení houslisty Nigela Kennedyho za spolupráce Polského komorního orchestru. Na programu byl výlučně Vivaldi – kromě Koncertu pro dvoje housle C dur , jehož sólového partu se spolu s Kennedym ujal umělecký vedoucí souboru Jakub Haufa, se ústředním bodem večera stalo Čtvero ročních dob , opus, s nímž Kennedy slavil před lety obrovský úspěch a dodnes patří k oblíbeným číslům jeho repertoáru. O záznam produkce se postaral Kennedyho dlouholetý přítel, režisér John Stanley, k posluchači se pak vzniklé DVD dostává zásluhou EMI Classics.
V úvodu jsem zmínila unikátnost Kennedyho vystoupení, která spočívá hned v několika aspektech. Předně je zde ono zmiňované místo konání, které již samo o sobě vytváří hudební produkci fantastickou kulisu. Režisér se svým štábem toho ovšem uměli dokonale využít – scéna uprostřed středověké pevnosti díky skvělému nasvícení a citlivému snímání jen ještě umocňuje exkluzivnost místa a více než kdy jindy má tak divák příležitost uvědomit si jedinečnost onoho spojení dvou klíčových složek – audio na straně jedné a vizuální na straně druhé. V centru veškeré pozornosti ovšem přirozeně stojí hudba či spíše přesněji řečeno Nigel Kennedy. Jeho vystoupení jsou pro publikum vždy obrovským magnetem a zárukou přinejmenším neobyčejných zážitků. Přesně na to Kennedy sází a hudbu servíruje posluchači s patřičnou dávkou bombastičnosti, prostřednictvím skutečné show, která stírá veškeré tradiční pohledy na oblast klasické hudby. Ostatně tradice je pro Kennedyho, jak se dozvídáme v krátkém úvodním rozhovoru, spíše východiskem, byť důležitým, nicméně neznamená pro něj naprosto nic determinujícího či zakonzervovaného. A právě v tomto bodě se Kennedyho vysoce osobitý přístup k interpretaci stává zdrojem nejrůznějších polemik a otázek, na něž ovšem není snadné nalézt jednoznačné odpovědi. Platí to i o Vivaldiho hudbě na tomto DVD, ať již jde o Koncert pro dvoje housle C dur (být partnerem nespoutaného Kennedyho jistě nebylo snadné, Jakub Haufa se však svého úkolu zhostil na výbornou), ale snad ještě více o notoricky známém cyklu Čtvero ročních dob. Přístup Kennedyho k těmto opusům se za léta proměňoval, na tomto DVD jako by se však jaksi vyostřil ve smyslu množství drsných zvukových efektů, divokých temp, při nichž jakékoli představy o zvukové kultivovanosti ztrácí smysl, i improvizací s odvážnými džezovými prvky. Do jaké míry zde vlastně interpret stojí ještě ve službách díla a do jaké míry je mu autor v podstatě již jen prostředkem k vlastní exhibici, to je nesporně jedna z klíčových otázek tohoto DVD. Faktem je, že právě vizuální složka je v případě Kennedyho experimentů poněkud zmírňujícím elementem, neboť tváří v tvář zápalu a přesvědčivosti, s jakou své umění podává, je posluchač doslova vtažen do hry a to, co by na „pouhém“ zvukovém záznamu vnímal možná s kritickým odstupem, je zde přehlušeno bezpočtem jiných působivých dojmů, od nichž si odstup lze v danou chvíli naopak vytvořit jen stěží. Kennedyho pojetí Vivaldiho je nicméně více než provokativní a v mnohém posluchači vyvolá jistě řadu rozporuplných pocitů. Zato závěr produkce v podobě dvou přídavků – Pocty Jimi Hendrixovi a tradiční keltské hudby je ovšem naprosto strhující hudební hostinou. Strhnout se Kennedymu podařilo nejen hráče orchestru (ti ostatně byli po celou dobu plně ve službách jeho originálních hudebních vizí a zdá se, že ze sebe vydali skutečně maximum), ale naplno také již tak notně povznesené publikum, mezi nímž se mimochodem během přídavků Kennedy volně pohyboval. Ohromná radost, spontánnost a energie, které ze společně sdílené hudby vzešly, jsou pak ve výsledku natolik silné, že výjimečnost chvíle, byť zprostředkovaně, se plně přenáší rovněž na diváka a posluchače DVD. A to je něco, co je mimořádně cenné a před čím nezbývá než smeknout, a to přes veškeré možné výhrady a kontroverznost Kennedyho interpretačního umění.
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
