Nálady soudobé violy

Milan Slavický: Vzývání I pro sólovou violu, Michal Müller: Apokalypsa pro violu a preparovaný klavír, Svatopluk Havelka: Tichá radost pro sólovou violu, Marevk Kopelent: Toccata pro violu a klavír, Václav Kučera: Elegiaco appassionato pro sólovou violu

Jan Pěruška – viola, Daniel Wiesner – klavír. Produkce: John W. Nomis. Text: Č, A. Nahráno: 2009 (Kučera), 2010, Studio Martínek, Praha, Kostel U Jákobova žebříku, Praha (Slavický, Havelka). Vydáno: 2010. TT: 55:31. DDD. 1 CD ArteSmon AS 736-2.

Jan Pěruška píše v bookletu, že hudební kritik nazve jeho cédéčko marketingovým šílenstvím. Má pravdu, je to marketingové šílenství…, ale krásné šílenství a kéž by bylo v České republice více takových „šílených“ projektů. A dost sponzorů a podporovatelů. V tomto případě jimi byly ministerstvo kultury, Hudební nadace a Partnerství OSA a Český rozhlas. Dlužno ale dodat, že pro všechny tyto subjekty je podpora projektů, které šíří kvalitní českou soudobou hudbu, pracovní i morální povinnost.

O Janu Pěruškovi je známo, že rád a často hraje soudobou hudbu (například Chvála violy, ArteSmon AS 720-2). Na svou desku vybral pět dle mého soudu špičkových violových kompozic. Slavického Vzývání I  má magickou atmosféru, Müllerova skutečně hodně preparovaná, úderná Apokalypsa je barevně vynalézavá a poslechově asi nejatraktivnější, Havelkova Tichá radost je až duchovně meditativní a mám pocit, že interpret s ní nejvíce souzní, Kopelentova Toccata je technicky velmi náročná a Kučerovo Elegiaco appassionato má dva mantinely – klid a vášeň, hýří kontrasty mezi zvukovou apartností a brilancí. Suma výrazových poloh a odstínů, které dostal Pěruška z hudby a ze svého nástroje, je natolik bohatá, že ve mně vzbuzuje čirou radost. S tak dobře připraveným a realizovaným projektem soudobé hudby pro violu jsem se ještě nesetkal! Každá skladba je svět sám pro sebe a poslech je vždy zážitkem, nicméně nejvíce mě oslovily meditace Milana Slavického a Svatopluka Havelky.

Body: 6 z 6 – tip Harmonie

Sdílet článek: