úterý, 19. únor 2008

Muzyka polska XX. wieku na skrzypce i fortepian - Szymanowski, Bacewicz, Lutosławski

Napsal(a) 

Muzyka polska XX. wieku na skrzypce i fortepian - Szymanowski, Bacewicz, Lutosławski Muzyka polska XX. wieku na skrzypce i fortepian - Szymanowski, Bacewicz, Lutosławski

Patrycja Piekutowska - housle, Beata Bilińska - klavír. Produkce: neuvedeno. Text: A, polsky. Nahráno: 5/2006, Studio S-1 Polskiego Radia, Warszawa. Vydáno: 2006. TT: 50:43. DDD. 1 CD DUX Recordings Producers DUX 0544 (distribuce Euromusica).

Na nedostatek skladatelů zvučných jmen si Poláci v historii 20. století rozhodně nemusí stěžovat. Bez Lutosławského, Pendereckého, Góreckého nebo Kilara si evropskou hudbu dokážeme představit právě tak málo, jako houslovou techniku bez polských virtuózů 19. století. Obojí se rozhodly na svém CD skloubit dvě okouzlující mladé dámy, Patrycja Piekutowska (housle) a Beata Bilińska (klavír). Patrycja Piekutowska po ukončení Varšavské hudební akademie, kde dnes už působí jako pedagožka, studovala dva roky u Igora Oistracha a v roce 2003 si s ním zahrála ve Varšavě Bachův Dvojkoncert d moll. Během osmi let natočila pět disků s díly polských skladatelů 19. a 20. století. Beata Bilińska posbírala několik významných ocenění (2. místo v Rubinsteinově soutěži, finalistka soutěže F. Busoniho, 1. místo v soutěži "Rina Sala Gallo" v Monze) a natočila díla Beethovenova, Chopinova a Rachmaninovova. Společné CD obou umělkyň vydané u Dux Recording Producers obsahuje Sonátu d moll op. 9 Karola Szymanowského, IV. sonátu pro housle a klavír (z roku 1949) Grażiny Bacewiczové a Partitu pro housle a klavír Witolda Lutosławského. Nádherná, pozdně romantická Szymanovského sonáta už naštěstí netrpí syndromem Wieniawského virtuózních kusů, které stavěly na odiv sólistovu technickou zručnost na úkor hudební invence, a v podání obou interpretek dává volný průchod rozvášněným emocím. Sonáta Grażiny Bacewiczové navzdory roku vzniku rozvíjí tradici romantismu a to s překvapivou invencí, která nechává prostor pro bohatý zvuk houslí. Jen v závěrečné větě je v polovině první minuty mírně patrný technicky špatně provedený střih. Lutosławského partita je přímo nabita expresivitou. Rok jejího vzniku 1984 je sice už dávno za zenitem avantgardy šedesátých let, která skladatele vynesla mezi evropskou hudební elitu, jeho dílo nicméně stále prozrazuje tvrdošíjného "vynálezce hudby". Dílo bylo sice původně dedikováno Pinkasi Zuckermanovi, nicméně po vyslechnutí nepřekonatelné interpretace Anne Sophie Mutter jej autor revidoval a v úpravě pro housle a orchestr věnoval právě této houslistce. V žádném případě ale nelze očekávat dámský dýchánek. Naopak, řada témbrových ploch a tvrdá exprese kladou na interpretky vysoké nároky. A Patrycja Piekutowska a Beata Bilińska nás skutečně nezklamou.

Body: 4 z 6

Martin Flašar

Působí jako odborný asistent na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se hudební historiografií 20. a 21. století, vztahy mezi hudbou a technikou a estetikou multimédií. Je autorem a spoluautorem několika odborných knih a řady článků a studií, příležitostně spolupracuje s Českou televizí, Českým rozhlasem, odborným a denním tiskem. V letech 2010-2016 byl členem grantové komise MK ČR pro klasickou hudbu. Ve volném čase hraje na housle v jazzovém Indigo Quartetu a souborech věnujících se interpretaci staré hudby Musica Poetica a Ensemble Serpens Cantat.

 

 

  

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.