sobota, 24. listopad 2012

Musici da camera

Napsal(a) 

Musici da camera Musici da camera

Collegium Marianum, Jana Semerádová – flétna, umělecká vedoucí, Sergio Azzolini – fagot, Lenka Torgersen, Helena Zemanová – housle. Text: A, N, F, Č. Nahráno: 7/2012 (CD 1), 6/2003 a 9/2005 (CD 2), kostel Panny Marie Královny Andělů, Klášter kapucínů, Praha. Vydáno: 2012. TT: 1:52:31. DDD. 2 CD Supraphon SU 4112-2.

Soubor Collegium Marianum má dnes už natolik stabilně vysokou úroveň, že vás nikdy nezklame. Může však i příjemně překvapit něčím výjimečným. Takový je dvojdílný titul Musici da camera . Na první desce jsou nové nahrávky, na druhém snímky starší, z nichž několik je převzato z titulů Hudba barokní Prahy I, II, které si soubor původně vydal sám. Projekt je zaměřen na skladby komorního obsazení – trio, sonáta, kvartet, concerto. Ve výborném průvodním textu právem píše Václav Kapsa , odborný konzultant projektu a předpokládám i autor provozovacího notového materiálu, že nahrávku lze chápat jako křižovatku skladatelů (a jejich děl), kteří měli nějaký vztah k Praze, potažmo k Vídni, coby hlavního města habsburské monarchie. Proto jsou zde jména Antonín Reichenauer (světová premiéra nahrávky Triové sonáty B dur a vynikajícího Kvartetu g moll pro housle, violoncello, fagot a basso continuo ), František Ignác Antonín Tůma (premiéra skvělé Partity C dur ), František Jiránek (premiéra Triové sonáty B dur pro dvoje housle ) ve společnosti Johanna Friedricha Fasche (Koncert C dur pro flétnu, housle a fagot , Koncert D dur pro dvě flétny ), Antonia Vivaldiho (Trio g moll pro housle a loutnu , na loutnu hraje Evangelina Mascardi ) a Antonia Caldary (houslová Sonáta A dur ). Příjemným objevem budou pro posluchače jména Christian Gottlieb Postel (Triová sonáta A dur pro dvoje housle ) a Johann Georg Orschler (premiéra Tria f moll pro dvoje housle se zajímavou fugou), kteří prožili část života v Praze. Šest prvních nahrávek, tedy více než polovina titulu, je úctyhodný počet, v malém českém nahrávacím světě výjimečný počin! Ze skladeb, které jsem doposud neznal, mě nejvíce zaujal a naprosto okouzlil Reichenauerův Kvartet g moll, jenž v interpretaci Lenky Torgersen , Ilze Grudule (violoncello) a fagotisty Sergia Azzoliniho nabízí výjimečný zážitek. Tento rok jsem slyšel jen málo tak kvalitních a zajímavých nahrávek z oblasti starší hudby.

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.