sobota, 14. červenec 2012

Musica Folklorica - Spal bych, žena mi nedá

Napsal(a) 

Musica Folklorica - Spal bych, žena mi nedá Musica Folklorica - Spal bych, žena mi nedá

Musica Folklorica. Text: Č. Nahráno: 2010–2011. Vydáno: 2011. DDD. 1 CD Indies Scope MAM 502-2.

Téměř současně s Antologií moravské lidové hudby vydalo v závěru minulého roku brněnské vydavatelství Indies Scope album se „sčeglivými“ písničkami. Není to pouhý apendix, ale plnohodnotný projekt, výběr obecně málo známých písní z Horňácka. Moravskou lidovou zpěvnost dnes známe hlavně z mravnostně filtrované sbírky římskokatolického duchovního Františka Sušila. Projekt špičkového souboru Musica Folklorica s výběrem méně či více erotických písniček, někdo by je asi označil za pornografické, je proto zásadní a naznačuje hudební bohatství další vrstvy moravské kultury. Písně jsou to někdy docela lechtivé, v případě titulní písně Spal bych, spal bych, žena mi nedá , by se dalo možná použít i substantivum pornografie. Nicméně většinou se jedná o symboliku, obraznou charakteristiku, která je důvtipně dále rozvíjena. Je nesporné, že vybrané písně mají vysokou hodnotu jak melodickou, tak rytmickou. Navíc jsou skvěle interpretovány. Musica Folklorica (skvělý cimbalista Petr Pavlinec ) se svým primášem Miroslavem Kolaciou si šťastně pozvala jako svého hosta Horňáckou muziku Martina Hrbáče , kde Kolacia hraje sekund nebo violu. Nemohu pominout báječné výkony všech zpěváků (Miroslav Dudík , Luboš Holý , Martin Hrbáč , Veronika Malatincová , Martin Prachař , Tomáš Svoboda a dívčí sbor Oskoruša ) i aranžérů (M. Dudík, M. Hrbáč, M. Kolacia). Věřím, že doba mravnostní cenzury už minula a že bude tento přínosný ediční počin přijat naší společností příznivě. Když pro nic jiného, tak interpretační virtuozita si zasluhuje velké uznání.

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.