Music from Eigteenth-Century Prague – Gunter Jacob

Capella Regia Praha, Robert Hugo. Produkce: Matouš Vlčinský. Text: A, N, F, Č. Nahráno: 2009. Vydáno: 2009. TT:79:32. DDD. 1 CD Supraphon SU 3971-2.

Nová řada Supraphonu Music from Eighteenth-Century Prague přináší na trh přesně to, co dnes posluchače nejvíc zajímá: nové, nebo sice už dobře zavedené, avšak něčím zvláštní soubory – a především nový a kvalitní repertoár. Právě do této kategorie spadá tvorba Gunthera Jacoba – neprávem pozapomenutého skladatele první poloviny 18. století, který se svého prominentního postavení mezi domácími autory své doby domohl způsobem obvyklým u nemajetných, hudebně talentovaných chlapců. Z Krajkové u Sokolova, kde se narodil, putoval jako fundatista nejprve do kláštera v Kladrubech, a odtud do staroměstského kláštera benediktinů v Praze. Tady kromě zpívání na kůru začal i komponovat. V roce 1709 zde vstoupil do noviciátu, stal se hudebním prefektem a později archivářem kláštera; na pražské univerzitě studoval práva a teologii a roku 1714 byl vysvěcen na kněze. V pozdějších letech působil jako vychovatel ve službách hraběnky Lažanské v Manětíně. V letech 1728 a 1729 navštívil Vídeň, kde byl přijat u dvora. Kromě svých jiných řádových povinností vyučoval hudbě – jeho nejvýznamnějším žákem byl František Benda. Jacobovy kompozice neměly jen lokální význam – dochovaly se v celé střední Evropě, a to nejen v opisech, nýbrž i v tiscích, domácích a cizích. Jeho první vydané dílo, Anathema gratiarum , sbírka žalmů pro celý liturgický rok, vzniklo jako projev vděčnosti za uzdravení z morové nákazy; vyšlo v Praze v roce 1714. V Norimberku byl v roce 1725 vydán tiskem Jacobův Acratismus pro honore Dei – soubor mší a rekviem. Zájem o Jacobovu tvorbu zjevně pramenil ze skladatelova originálního kompozičního stylu, který na nové nahrávce dokládá nejen jeho duchovní tvorba – Dixit Dominus (ze sbírky Anathema Gratiarum , zhudebnění žalmu 109, ve kterém se uplatňují v Čechách tehdy stále ještě ne všude běžné přirozené lesní rohy), Missa Dei Filii (ze sbírky Acratismus pro honore Dei ) a svatovojtěšské ofertorium Laetetur omne saeculum (1719, rovněž s lesními rohy), nýbrž i píseň Vezirius Turcicus , kterou Jacob oslavil vítězství Evžena Savojského nad Turky v roce 1717. Tento „přídavek“ zajímavě dokumentuje jednak Jacobovu kompoziční všestrannost (podobné čistě světské skladby zábavného charakteru měla na svém kontě řada tehdejších autorů duchovní hudby), a za druhé schopnost Roberta Huga, šéfa souboru Capella Regia Praha, výtečně rekonstruovat kompozice, které se dochovaly jen fragmentárně (tato dovednost je neodmyslitelnou součástí práce hudebníků, kteří se seriózně zabývají starší hudbou; Robert Hugo to přesvědčivě dokázal už víckrát). Nahrávka je doplněna třemi koncerty Jacobova významného německého současníka, bavorského benediktinského skladatele Valentina Rathgebera, ze sbírek Chelys sonora (Augsburg 1728) a Sacrarium Quadriformae (Augsburg 1738). Druhý koncert v nahrávce Missae Dei Filii ve stylu doby jejího vzniku nahrazuje ofertorium.

Tak jako všechny dnešní špičkové české soubory staré hudby i Capella Regia pozůstává ze sólistů; členy sboru jsou kupříkladu Hana Blažíková , Barbora Sojková , Petra Noskaiová , Sylva Čmugrová , Hasan El DuniaTomáš Král ; každý z nich má na svém kontě řadu samostatných vystoupení nejen doma, ale i v zahraničí. Totéž platí o instrumentálním souboru Capelly Regii, jehož koncertním mistrem je na této nahrávce výtečný německý houslista Daniel Deuter ; na theorbu hraje jeden z nejlepších českých specialistů na barokní trsací nástroje Jan Krejča , na přirozené lesní rohy dva z našich nejznámějších barokních hornistů Václav Luks (jinak umělecký vedoucí souboru Collegium 1704) a Miroslav Rovenský . Technická úroveň nahrávky je vysoká, booklet obsahuje jak zajímavě koncipovaný, informacemi nabitý text Roberta Huga v angličtině, němčině, francouzštině a češtině, tak texty skladeb Dixit Dominus , Laetetur omne saeculumVezirius Turcicus. Do svojí diskotéky by tuto nahrávku měl zařadit každý, kdo se zajímá nejen o hudbu 18. století obecně, nýbrž i o to, co se v současné době děje okolo její historicky poučené interpretace u nás.

Body: 4 z 6

Sdílet článek: