čtvrtek, 21. květen 2020

Mše, která neexistuje: Collegium 1704 na nové nahrávce umí využít příležitost

Napsal(a) 

Urputným, naléhavým, vášnivým provoláním sborového Kyrie eleison začíná hodinová Missa 1724, imaginární mše složená ze samostatných částí ordinaria, které Jan Dismas Zelenka komponoval v letech 1724 a 1725. A s výjimkou několika momentů úlevně rozvedené disonance vám tahle hudba až do finálního Dona nobis pacem jen nerada dopřeje chvíli odpočinku. Ne snad formální náročností – pořád jsme v posluchačsky srozumitelném baroku –  svou intenzitou a nábojem ale jistě. Jde o hudbu dramatickou, harmonicky dobrodružnou. Václav Luks ve sleevenote podrobně představuje jednotlivé části mše, uvádí data, formální charakteristiku a další logické důvody k jejich propojení v cyklickou formu: „Byť všechna tato díla zcela jistě nebyla komponována jako jeden hudební celek a jejich provedení spolu nijak nesouvisela, zrekonstruování imaginární mše, představující tuto překrásnou hudbu pod jedním obloukem, se mi zdá být jedinečnou příležitostí, jak tuto část Zelenkovy tvorby představit dnešnímu publiku.

Luks se svým Collegiem 1704 a Collegiem Vocale 1704 tuto příležitost, kterou si sám vytvořil, skvěle využívá. Se svými muzikanty tvrdošíjně dotuje každou frázi novou hybnou silou, se zaujetím sleduje basovou linku, rytmicky srší – jsem-li někdy kritická k Luksově příliš dramatickému pojetí raného baroka, pak v případě Zelenkovy horkokrevnosti hledá Collegium 1704 konkurenci nesnadno (co do nasazení lze srovnávat se zelenkovskými tituly belgického Il Fondamento nebo Barockorchester Stuttgart). K silným momentům patří v podstatě všechny sborové pasáže (příklad za všechny – vzájemně na sebe dorážející dialog jednotlivých hlasových skupin v Gloria. Et in terra, in terra, jako by Zelenka bušil pěstmi do země a volal: Nebe je daleko, potřebuju Tě tady na zemi! Majetnická, fyzicky prožitá Zelenkova duchovní hudba jako protiklad k Bachovu universu.) Technicky i obsahově suverénní a charismatický sólový výkon předvádí především basista Tomáš Šelc. Naopak škoda nepodařeného začátku Laudamus te, v němž se tenorista až v průběhu árie prozpívává k otevřenému rezonujícímu hlasu. Missa 1724 je sice imaginární, ale reálného hudebního prožitku vám nabídne víc než dost.


Lucía Caihuela, Jeanne Mendoche, Aldona Bartink / soprán, Kamila Mazalová, Aneta Petrasová / alt, Václav Čížek, Benjamin Glaubitz / tenor, Tomáš Šelc / bas, Collegium 1704, Collegium Vocale 1704, Václav Luks /umělecký vedoucí. Text: A, F, N, Č. Nahráno: Kostel Sv. Anny / Pažská křižovatka, 2018. Vydáno: 2020. TT: 54:20. 1 CD Accent ACC 24363.

Michaela Vostřelová

Narodila se ve městě Bedřicha Smetany, první hudební vzdělání získala ve městě Bohuslava Martinů. Bakalářské studium hudební vědy v Olomouci ukončila prací o raném vokálním díle Martinů, brněnské magisterské studium jejím rozšířením pod vedením Miloše Štědroně. Písněmi, tentokrát Ebenovými a Schubertovými, završila i studium zpěvu na Pardubické konzervatoři pod vedením Hany Medkové. Badatelskou práci si vyzkoušela v Centru Bohuslava Martinů, pedagogickou v ZUŠ Ratibořická, novinářskou v Harmonii, kde se od roku 2011 učí, jak hudbu slyšet a jak o ní psát. Je editorkou webu, který právě čtete.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.