Możdżer, Danielsson, Fresco – Between Us And The Light

Leszek Możdżer – piano, klávesy, Lars Danielsson – violoncello, kontrabas, Zohar Fresco – perkuse, bicí, zpěv. Nahráno: Outside Studio. Vydáno: 2006. TT: 58:21. 1 CD Outside Music OM CD002.

Mystériu novátorské zvukovosti svého preparovaného klavíru v příznačně nazvaném projektu Piano věnoval Polák Leszek Możdżer poměrně rozsáhlé období. Zdánlivá neměnnost, kdy se doposud nesmírně aktivní muzikant konfrontoval s jediným nástrojem, překvapovala.

Aktuální trio je možno pokládat za pozoruhodný příklad symbiózy hudebních individualit a diametrálně odlišných kultur. Ty jednolitě splynuly v jeden čas (The Time, jak zněl titul jejich první společné nahrávky). Různorodost východiskového materiálu poskytla pestrost bakchantského středověkého popěvku, hymnu grungeového krále Cobaina, anebo klenot jazzového pionýra

Krzysztofa Komedy.

„Leszek Możdżer Dream Team“ byl především Możdżerovou vysněnou aktivitou. S Larsem Danielssonem si „padli do noty“ na varšavském koncertu Davida Liebmana, Zohara Fresca potkal díky projektu Chopin Impressions a následné cestě do Izraele. Když po dvou hodinách zkoušení odehráli na festivalu v Sopote první společný koncert, Możdżer žertem poznamenal, že na to, co by se dělo po týdnu ve zkušebně, nechce ani pomyslet. Ani druhé studiové album Between Us And the Light však není dostatečným důvodem k pravidelným pódiovým střetnutím, která jsou ostatně mezi Varšavou, Stockholmem a Tel Avivem značně problematická.

Between Us And the Light je inspirativním, i když možná právě kvůli takřka identické koncepci méně výrazným počinem než předcházející The Time. Jedním z důkazů o plánované změně cílové destinace bylo nahrávání dua Możdżer – Danielsson, které pánové zrealizovali v polovině prosince ve švédském Göteborgu pro německý label ACT Music.

Ve chvíli, kdy křehký klavírní motiv úvodního Requiem 18/09 pozvolna proniká rubátovou temnotou violoncella, zvonců a činelů, poodhaluje seskupení část svého éterického zvukového potenciálu. Napětí jakoby nehybných nápěvů sametového zvuku smyčcového nástroje, perkuse rytmicky a výrazově obohacující nepravidelnou pulsaci garantují pozornému posluchači sférický zážitek. Takové pódiové provedení musí zákonitě vyvolávat mrazení!

Doposud nepoznanou dimenzí je esoteričnost melismat Frescova vokálu. Kulminující energie miniatury The O , úvodní darboukové sólo a timing následující Adama prozrazuje adaptování a rozvíjení původních technik arabských, indických a tureckých perkusionistů. Zvukovou bezhraničnost předkládá na ploše nekonečného opakování orientálního motivu Abraham0˜s Bells , který se objevuje ve středu alba a v rytmické modifikaci nakonec uzavírá celý kompakt. Nádherné Danielssonovy Psalmem a Eden naopak překypují lyrikou a něhou, která předcházející zemitost jakoby negovala.

Možná právě blízkost a vzdálenosti jednotlivých mikrosvětů vytváří soudržnost tak různorodých principů, jaké trojice Możdżer – Danielsson – Fresco na své druhé desce použila. A mezi vlastní podstatou a světlem objevila dimenze, o kterých většina jiných muzikantů nemá ani potuchy.

Body: 4 z 6

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější