pátek, 2. leden 2009

Morton Feldman - The Viola in My Life

Napsal(a) 

Morton Feldman - The Viola in My Life Morton Feldman - The Viola in My Life

Marek Konstantynowicz – viola, Cikada Ensemble, Orchestr Norského rozhlasu, Christian Eggen. Produkce: Manfred Eicher. Text: A, N. Nahráno: 8/2001, NRK Studios, Oslo. Vydáno: 2008. TT: 39:39. DDD. 1 CD ECM 1798 (distribuce 2HP Production).

Americký skladatel Morton Feldman (1926–1987) patřil ke generaci Johna Cage – patřil i do okruhu Cageových blízkých, byl Cageovým žákem, a dodnes se mezi hudebníky i posluchači těší široké přízni jako jeden z „guruů“ cageovské komunity. Skladba The Viola in My Life je jednou z jeho nejznámějších kompozic. Svého času ale představovala určité odchýlení od skladatelova stylu – Feldman tuto, nakonec čtyřdílnou skladbu začal psát v roce 1970 pro violistku Karen Phillipsovou – a zatímco do té doby svou kompoziční techniku podřizoval principu neurčitosti a výstupem jeho práce byly grafické partitury, kompozici The Viola in My Life zapsal klasicky a velmi detailně – včetně notových délek, časových proporcí a dynamiky. Nezaměnitelně „feldmanovská“ zůstává ale i v tomto díle zvuková subtilnost, střídmost, ve výrazu nebo postoji jakoby opatrnost – Feldman psal hudbu, která do času a prostoru, v němž zní, nikdy nevpadá, ale vždycky do něho velmi opatrně vstupuje. Pro posluchače to znamená ztišit se a čtyřicet minut naslouchat hudbě, která je velmi náročná na pozornost právě pro svou zvukovou nevtíravost. Samozřejmě ji lze poslouchat nekoncentrovaně – rozhodně se o vaši pozornost neuchází nikterak agresivně – není ani hlasitá, ani rychlá, ani disonantní – ale chcete-li s ní navázat komunikaci, paradoxně od vás žádá mnohem větší soustředění než hudba, která na vás dynamikou a disonancemi neustále doráží. Sám Feldman k této skladbě uváděl, že měl v úmyslu pracovat s melodií a motivickými fragmenty – a začlenit je do zvukově statického (nehybného) světa své hudby. Pozornosti hodno je, že tak činil už v roce 1970 – vyhmátl vlastně jistý rys kulturní reality západního světa, který je v současné době silným inspiračním zdrojem hudby mnoha evropských skladatelů – Valentina Silvestrova, Giji Kančeliho, trochu i Arvo Pärta aj. Feldmanova hudba není úchvatným architektonickým dílem. Ve světě, ve kterém na vás na každém kroku všechno křičí a bliká a pohání vás ke spěchu, je Feldmanova hudba opatrným našlapováním – vlastně hledáním, kam šlápnout, abyste hned nespustili nějaké blikající nebo houkající zařízení. První část skladby The Viola in My Life je psána pro violu sólo a komorní soubor sestávající z flétny, houslí, violoncella, klavíru a bicích, v druhé části je ještě klarinet a místo klavíru je obsazena celesta, třetí část je psána pouze pro violu a klavír. Čtvrtou část Feldman napsal dodatečně o rok později – na objednávku benátského bienále – pro violu a komorní soubor, respektive orchestr. Sólový part je svěřen Marku Konstantynowiczovi , violistovi s jazzovou minulostí, v prvních třech částech jsou mu partnery členové norského souboru Cikada , ve čtvrté hudebníci z Orchestru Norského rozhlasu , dirigentem je Christian Eggen z Cikady. Skladbu v původní třívěté verzi nahrála Karen Phillipsová, občas se na nahrávkách violistů objevují jednotlivé části kompozice. Dílo bezpochyby „kouskovat“ lze, přínos nahrávky je tedy ještě navíc i dokumentační.

Body: 5 z 6

Wanda Dobrovská

Vystudovala hudební vědu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, svému oboru se věnovala na Akademii věd a také jako redaktorka hudební edice nakladatelství H&H (Nová nauka o harmonii od Aloise Háby). Specializuje se na soudobou hudbu, moderuje záznamy a přenosy koncertů, připravuje hudebně-publicistické pořady, píše články pro Harmonii nebo do Týdeníku Rozhlas. Připravuje a moderuje hudební bloky pro vysílání digitální stanice D-dur.

 

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.